Rayman Origins

Rayman Origins vrátil známou značku k dvourozměrné plošinovce a udělal to s takovou pečlivostí, že se hra rychle stala jednou z nejchválenějších svého žánru na tehdejších konzolích. Všechno je ručně kreslené a animované, prostředí se pohybují, dýchají a reagují na hudbu, takže i pouhý průchod úrovní působí jako animovaný film. Zároveň jde o hru mimořádně čistou po stránce ovládání: postava se rozbíhá, klouže, plachtí, plave a odráží se od stěn, a každý z těchto pohybů má přesně odměřenou setrvačnost.

Struktura je klasická, tedy mapa světů s desítkami úrovní, ve kterých hráč sbírá malé tvory zvané Lums a osvobozuje zajaté přátele, čímž odemyká další obsah. Obtížnost stoupá velmi rozvážně, první světy jsou přátelské, pozdější úseky však vyžadují přesnost na úrovni zkušených hráčů a několik zvlášť náročných bonusových úrovní patří k nejtěžším výzvám, jaké plošinovky té doby nabídly. Zvláštní místo mají útěkové pasáže, kde hráč prchá před pronásledovatelem po hroutící se trase v rytmu hudby. Kooperace až pro čtyři hráče na jedné obrazovce je zábavně chaotická a hodí se spíš ke společnému smíchu než k přesnému výkonu.

Hudba je jedním z nejvýraznějších prvků, protože doprovod se mění podle dění a několik úrovní je přímo postaveno na synchronizaci skoků se skladbou. Recenze byly nadšené a hra pomohla nastartovat obnovený zájem o dvourozměrné plošinovky s vysokým rozpočtem, na což Ubisoft navázal ještě vytříbenějším pokračováním. Dnes Rayman Origins prakticky nezestárl, protože ručně kreslený styl nepodléhá módě a ovládání patří k tomu nejlépe naladěnému, co lze v žánru najít.

Proč hrát: Pro ručně kreslený styl, který nepodléhá módě, a jedno z nejlépe naladěných ovládání v žánru je Rayman Origins skvělou volbou i pro hráče, kteří 2D plošinovky běžně nehledají.