Jumping Flash!

Jumping Flash! patří k historicky nejdůležitějším titulům rané éry PlayStationu, protože jako jeden z prvních vůbec ukázal, jak může vypadat plnohodnotná 3D plošinovka z pohledu vlastních očí. Hráč ovládá robotického králíka Robbita, který skáče mezi plovoucími ostrovy vznášejícími se vysoko nad zničenou Zemí, sbírá karotky a likviduje nepřátele pomocí zbraní přímo z pohledu první osoby. Kombinace first-person kamery s plošinovkovým žánrem byla v době vydání naprosto neotřelá a vyžadovala od hráčů nezvyklé prostorové cítění, protože odhad vzdálenosti mezi skoky se učil za pochodu spíše podle stínu na zemi než podle přímého pohledu na postavu.

Po technické stránce hra elegantně demonstrovala schopnosti nové konzole – rychlé texturování, plynulé otáčení kamery a barevné, přehledné prostředí, které i přes jednoduchou grafiku působilo svěže a hravě. Ovládání stálo na trojitém skoku, díky němuž se Robbit dokázal vznést vysoko nad úrovně a nahlížet do nich shora, což řešilo klasický problém orientace v 3D prostoru u first-person pohledu. Jednotlivé světy měly odlišné vizuální motivy, od továrních komplexů po tropické ostrovy, a hráče čekali i groteskní bossové na konci každé sady úrovní. Level design byl kompaktní, jednotlivé mise krátké, ale plné sbírání a drobných hádanek, takže se hra dá dohrát poměrně rychle a i dnes působí jako svěží, odlehčená ukázka experimentální hravosti devadesátých let.

Dobové ohlasy byly velmi příznivé, hra se stala jedním z ukázkových titulů raného PlayStationu a dočkala se pokračování Jumping Flash! 2. Svým přístupem k prostorové navigaci a kamerou z první osoby předznamenala pozdější experimenty se žánrem a zůstává oblíbenou položkou mezi sběrateli i historiky videoher. Coby jeden z mála first-person titulů, které se odvážily plošinovkového tempa místo střílečky, si vysloužila i pověst kuriózního, ale funkčního experimentu. Dnes funguje především jako doklad toho, jak moc si tvůrci v polovině devadesátých let teprve zkoušeli, co všechno lze s nově dostupnou 3D grafikou udělat, a jako příjemná, nenáročná ukázka rané konzolové kreativity.

Proč hrát: Pro kameru z první osoby a plošinovkové tempo místo střílečky – funkční a dodnes příjemně nenáročná ukázka rané konzolové kreativity.