FIFA 2005

Víkendové turnaje u jedné televize, čtyři ovladače a jeden gauč — pro celou generaci hráčů byl fotbal na PlayStationu posvátným rituálem. A FIFA 2005 patří k jeho klasickým kapitolám.

Na konci éry první PlayStation se vyhranily dvě filozofie virtuálního fotbalu. FIFA od EA sázela na licence — pravé kluby, pravé hráče, pravé soutěže — a na přístupnější, arkádovější hratelnost, do které naskočil i naprostý nováček. Ovládání bylo jednoduché a hra se snažila oslovit co nejširší publikum, od příležitostných hráčů po zapálené fanatiky, kteří si chtěli po zápase v televizi zahrát za svůj oblíbený klub. Proti ní stála série ISS Pro Evolution od Konami, předchůdce pozdějšího Pro Evolution Soccer, milovaná znalci pro realističtější model pohybu a chování hráčů na trávníku, kde záleželo na každém dotyku míče.

FIFA 2005 přitom nese zajímavou historickou tečku: byla jednou z posledních velkých her vydaných ještě pro původní PlayStation, v době, kdy už dávno kralovala PS2 a vývojáři se soustředili hlavně na ni. Že se vůbec na stárnoucí hardware dostala, svědčí o tom, jak obrovskou a věrnou základnu si fotbalové hry na první konzoli udržely i po letech.

Kouzlo těchhle her nebylo ani tolik v grafice jako v sociálním zážitku. Šlo o rychlé zápasy, sázky o čest, hlášky u gólů a věčný spor, jestli je lepší arkádová FIFA, nebo realističtější ISS. Obě strany měly své zaryté fanoušky a obě měly pravdu — a právě tahle rivalita utvářela celou jednu generaci fotbalových hráčů u konzolí.

Dnes na FIFA 2005 vzpomínáme jako na poctivou fotbalovou klasiku své doby — možná ne revoluci, ale spolehlivého společníka spousty večerů plných smíchu i hádek o faulech.

Proč hrát: Pro nostalgii víkendových fotbalových bitev a jako připomínku éry, kdy se vedly vášnivé spory FIFA versus ISS Pro.