Silent Hunter 5: Battle of the Atlantic

Silent Hunter 5: Battle of the Atlantic se vrátila k evropskému dějišti a nabídla hráči velení německé ponorce v nové grafické podobě, včetně možnosti procházet vnitřek ponorky z pohledu první osoby a osobně ovládat jednotlivé stanice posádky, od navigace přes sonar až po torpédomety. Základní princip zůstal stejný jako u předchozích dílů – plavby z francouzských přístavů, pátrání po konvojích, manuální zaměřování torpéd a snaha přežít protiopatření hlídkových plavidel a letadel doprovázejících spojenecké lodě po celou dobu bitvy o Atlantik.

Oproti starším dílům hra zjednodušila některé simulační prvky a kladla větší důraz na vizuální stránku a přímé ovládání posádky, což u části hardcore fanoušků série vyvolalo smíšené reakce, protože oblíbený manuální zaměřovač TDC zůstal zachován, ale okolo něj přibylo více akčnějších a přístupnějších prvků. Technicky nový engine přinesl detailnější modely ponorek i moře a působivější interiéry, ale hra byla při vydání zatížena chybami a kontroverzním systémem trvale online ověřování, který mnoha hráčům komplikoval hraní offline nebo bez stálého připojení k internetu. Atmosféru dotvářela hudba a zvuky interiéru ponorky, jako vrzání trupu pod tlakem nebo výkřiky posádky při zásahu, které umocňovaly klaustrofobní pocit dlouhého pobytu pod hladinou daleko od domovského přístavu.

Po vydání se hra setkala s kritikou zejména kvůli technickým problémům a ochraně proti kopírování, dodatečné aktualizace a komunitní modifikace ji ale postupem času výrazně vylepšily a doplnily chybějící obsah. Dnes je Silent Hunter 5 vnímána jako nejslabší z hlavní trojice moderních dílů série, přesto si díky opravám a modům našla vlastní okruh příznivců, kteří oceňují především vizuální stránku a možnost osobně procházet interiér ponorky.

Proč hrát: Pro fanoušky série ochotné přehlédnout slabší pověst nejmladšího dílu výměnou za možnost osobně procházet interiér ponorky, zejména po opravách a modech, které doplnily chybějící obsah.