Blood

Blood patří mezi nejtemnější a nejkrvavější tituly postavené na Build enginu, tedy stejné technologii, na které stál i Duke Nukem 3D. Hráč se vžívá do role Caleba, oživlého revolveráše hledajícího pomstu na kultu jménem Cabal, který jej kdysi zradil a zabil, a prochází hřbitovy, opuštěnými sídly, cirkusy, kanalizacemi a dalšími hororově laděnými lokacemi plnými pastí, skrytých chodeb a groteskního násilí. Zbraně jako dynamit, brokovnice, motorová pila nebo kouzelnický klobouk vystřelující spirituální energii v kombinaci s obětmi rozpadajícími se na kusy a hořícími nepřáteli daly hře pověst jedné z nejbrutálnějších střílen své generace, a to i v porovnání s dalšími Build enginovými tituly.

Kromě násilí je Blood známý i svým černým humorem, množstvím filmových a literárních narážek na klasické hororové snímky, od Evil Dead po díla H. P. Lovecrafta, a nezvykle atmosférickým zvukovým designem, kde vrzající dveře, vzdálený smích a Calebovy sarkastické hlášky dotvářely tíživou, ale zároveň hravou náladu. Build engine umožňoval na DOSových počítačích detailně interaktivní prostředí, včetně ničitelných objektů, propadajících se podlah a dynamického osvětlení, díky čemuž hra i přes technická omezení doby působila živě a nepředvídatelně. Vysoká obtížnost, kterou hra nabízela zejména na vyšších úrovních náročnosti, patřila k nejnáročnějším v celém žánru a vyžadovala pečlivé plánování postupu.

Přestože se Blood v obchodní úspěšnosti nemohl měřit s Duke Nukem 3D, mezi hráči i dnes požívá kultovní status díky vysoké obtížnosti, atmosféře a hororovému zpracování, které bylo v žánru FPS tehdy poměrně ojedinělé. Řada fanoušků jej dodnes považuje za jeden z vrcholů Build enginu a hru, která žánru vrátila temnější, syrovější tón po vlně odlehčenějších titulů, aniž by přitom rezignovala na svébytný smysl pro humor.

Proč hrát: Pro milovníky temnější, syrovější atmosféry ve FPS a vysoké obtížnosti – kultovní klasika Build enginu s vlastním, svébytným smyslem pro černý humor.