SD Snatcher

Pokud existuje hra, kvůli které stojí za to vykopat starý MSX2, je to SD Snatcher – cyberpunkový klenot z dílny Hidea Kojimy, který bere temný svět jeho adventury Snatcher a převléká ho do hávu plnohodnotného RPG. Výsledkem je titul, který fanoušci považují za jeden z nejcennějších pokladů celé platformy.

Vydaný v roce 1990 přepracovává SD Snatcher Kojimovu cyberpunkovou detektivku do role-playing podoby s roztomilým "super deformed" vizuálem, který kontrastuje s vážným, dospělým příběhem o androidech vydávajících se za lidi. Nejzajímavější je ovšem souboj: tahový systém vám umožňuje cílit na konkrétní části těla nepřátel, což dává bitvám taktickou hloubku, jakou byste u podobné hry nečekali. Tahle mechanika z bojů dělá víc než jen výměnu úderů – je to malá strategická skládačka.

Příběhově navazuje na svět Snatcheru, který si pozdější slávu vydobyl mimo jiné na konzoli PC Engine, a nese všechny znaky Kojimova vyprávění: silnou atmosféru, charakterní postavy a noirovou cyberpunkovou náladu inspirovanou klasikou žánru. Pro každého, kdo miluje Kojimovu pozdější tvorbu, je fascinující sledovat, jak už tady, na MSX2, brousil svůj smysl pro filmové vyprávění a propracovaný svět.

Hák je v dostupnosti. SD Snatcher vyšel pouze na MSX2 a pouze v Japonsku, takže pro západní hráče byl dlouho prakticky nedosažitelný – až dokud se ho neujala komunita a nevytvořila fanouškovský anglický překlad, který hru zpřístupnil zbytku světa. Právě díky téhle oddanosti fanoušků dnes můžeme tenhle skrytý klenot vůbec poznat.

Ve výsledku je SD Snatcher přesně tím druhem hry, kvůli které má smysl se hrabat v historii MSX2: ambiciózní, autorský titul od jednoho z nejvýznamnějších herních tvůrců, který spojuje chytrý soubojový systém s nezaměnitelnou cyberpunkovou atmosférou.

Proč hrát: Kojimův cyberpunkový poklad v RPG kabátě s taktickým cílením na části těla – povinnost pro fanoušky Snatcheru i temného sci-fi.