Konami (Hideo Kojima)

Když se v retro kruzích spojí jméno Konami s Hideem Kojimou, nemyslí se tím arkádové automaty ani biče proti upírům, ale úplně jiná škola herního designu – škola, v níž jde stejně tak o příběh a atmosféru jako o samotnou hru. Právě v rámci Konami totiž mladý Kojima na japonském počítači MSX rozjel sérii Metal Gear a postavil základy stealth žánru, tedy hraní založeného na plížení a vyhýbání se nepřátelům místo čelní palby. Pro fanoušky klasik je tahle větev Konami legendou proto, že ukázala, jak hluboký a filmový může videoherní zážitek být už v osmibitové éře – dlouho předtím, než se „vyprávění v hrách" stalo módním pojmem.

Historie

Hideo Kojima nastoupil do Konami v roce 1986 a téměř okamžitě dostal na starost projekt pro počítačovou platformu MSX2. Výsledkem byl Metal Gear (1987), hra, kterou Kojima pojal proti tehdejším zvyklostem: hráč v roli vojáka Solid Snakea neměl nepřátele kosit, ale proklouznout kolem nich, schovávat se a postupovat nepozorovaně. Tahle myšlenka, zrozená částečně i z technických limitů MSX, dala vzniknout celému stealth žánru. Hra zaznamenala úspěch a dočkala se i převodu na NES, byť ten vznikl bez Kojimova přímého dohledu a od originálu se v lecčems odchýlil.

Na MSX2 ovšem leží i pokračování, které mnozí považují za skutečný vrchol osmibitové éry: Metal Gear 2: Solid Snake (1990). Kojima tu posunul vše dál – přidal plíživější mechaniky, propracovanější umělou inteligenci stráží schopných zaslechnout kroky či zahlédnout hráče v sousedním poli, a hlavně mnohem dospělejší, takřka špionážně-thrillerový příběh. Na západ se tahle hra dlouhá léta vůbec nedostala a stala se pro evropské i americké hráče polomýtickým grálem.

Kojimova tvorba na MSX se přitom neomezovala jen na vojenskou akci. Zásadní stopu zanechal i v žánru adventur a vizuálních románů. Po kyberpunkové adventuře Snatcher přišel SD Snatcher (1990), RPG přepracování téhož světa s roztomile zakulacenými „super-deformed" postavičkami, soubojovým systémem a překvapivě temným kyberpunkovým příběhem o androidech zvaných snatcheři. I tady je vidět Kojimův rukopis: silný důraz na atmosféru, dialogy a filmovou režii scén.

Klíčové osobnosti

Naprosto ústřední postavou je samozřejmě Hideo Kojima – designér, scenárista a režisér, jehož posedlost filmem prosakuje každým jeho titulem. Právě on dal Metal Gearu i Snatcherovi jejich nezaměnitelný tón.

Vizuální identitu série pak zásadně utvářel výtvarník Jodži Šinkawa, který se ke Kojimovi připojil později a stal se dvorním designérem postav a mechů. Po hudební stránce stojí za zmínku skladatelský tým Konami, jehož zvukové možnosti na čipu MSX dokázaly i z omezeného hardwaru vykřesat napínavé, filmové melodie podtrhující plíživou hru. Společně tihle lidé vytvořili tvůrčí jádro, z něhož později vyrostlo i samostatné vývojové uskupení uvnitř Konami.

Proměny a přestupy

Kojimova tvůrčí buňka se postupně formovala do samostatné značky a v rámci Konami nakonec dostala podobu studia Kojima Productions, které dlouhá léta fungovalo jako interní vývojový tým. Pod hlavičkou Konami zde Kojima dovedl sérii Metal Gear k celosvětovému věhlasu na PlayStationu i dalších konzolích.

Idylka ovšem neměla trvat věčně. V roce 2015 se po vleklých neshodách cesty Konami a Hidea Kojimy rozešly. Kojima firmu opustil, osamostatnil značku Kojima Productions jako nezávislé studio a odešel i s řadou klíčových spolupracovníků, mezi nimi i Jodžim Šinkawou. Tím se uzavřela jedna z nejvýraznějších kapitol v dějinách japonského herního vývoje – éra, kdy uvnitř velké korporace vznikalo cosi tak autorského a osobitého jako Metal Gear.

Současnost

Konami v roce 2026 stále existuje jako jedna z velkých japonských zábavních společností a drží práva na značku Metal Gear i na další Kojimovy starší tituly vytvořené pod jeho křídly. V posledních letech firma znovu objevuje hodnotu svého dědictví a vrací se ke klasickým sériím prostřednictvím kolekcí a remaků. Hideo Kojima mezitím pokračuje ve své vlastní cestě v nezávislém Kojima Productions, mimo struktury Konami.

Pro retro komunitu však zůstává ta původní kojimovská éra Konami nedotknutelnou klasikou. Bylo to období, kdy se na skromném MSX zrodil Solid Snake, kdy plížení poprvé dostalo přednost před palbou a kdy hry začaly mít ambici vyprávět příběh jako film. Metal Gear, jeho velkolepé pokračování i kyberpunkový SD Snatcher dodnes patří k tomu nejcennějšímu, co osmibitová japonská scéna nabídla – a připomínají, že některé z nejodvážnějších nápadů v historii médií vznikly v těsných mantinelech dávno zapomenutého hardwaru.