Space Harrier
„Welcome to the Fantasy Zone. Get ready!" — málokterá úvodní hláška je tak ikonická jako ta ze Space Harrieru, surreální rail střílečky, kterou v roce 1986 vypustil do heren legendární Yu Suzuki se svým týmem v Sega AM2.
Hra vás vrhá přímo do obrazovky: ženete se nekonečnou pseudo-3D krajinou plnou kostkovaných podlah, plovoucích kamenných sloupů, dvouhlavých draků a roztodivných tvorů. Ovládáte hrdinu s laserovou puškou, který běží a za letu kosí vlny nepřátel i obří bossy. Není to klasický shooter s volným pohybem — jde o uhýbání, rytmus a reflexy v plné rychlosti.
Arkádový originál byl technickou senzací: běžel na pohyblivém hydraulickém kabinetu, který se nakláněl a houpal podle akce na obrazovce, takže hráč doslova cítil každý úhybný manévr. Suzukiho cit pro spektákl a rychlost tu předznamenal jeho pozdější práci na hrách jako OutRun či Virtua Fighter.
Přenést tohle na osmibitový Master System byl odvážný kousek a výsledek je technicky působivý vzhledem k možnostem hardwaru — škálování objektů a iluze hloubky sice nedosahují arkádové plynulosti, ale pocit závratné rychlosti a ten nezaměnitelný snový svět zůstávají. K tomu patří chytlavá, dodnes připomínaná hudba.
Space Harrier se stal jedním z definujících titulů éry „super scaler" technologie a opakovaně se vrací v kompilacích i odkazech v jiných Segáckých hrách. Pro retro fanoušky je to okno do doby, kdy arkády soupeřily o pozornost čistou podívanou a smyslovým zážitkem.
Proč hrát: Pro nefalšovaný adrenalin a surreální atmosféru jedné z nejstylovějších rail stříleček, jakou Sega kdy stvořila.
Hra 17 z 67 pro SEGA Master System
Tentýž titul jinde (2)
Arkádový originál těžil ze speciálního hardwaru na škálování sprajtů, díky němuž se krajina a nepřátelé plynule zvětšovali a zmenšovali vysokou rychlostí — právě tahle pseudo-3D iluze rychlého letu byla hlavní atrakcí hry. Master System takové škálovací obvody nemá, takže konverze musela efekt zjednodušit: přiblížení objektů je skokovější, na obrazovce je najednou méně nepřátel a celkové tempo hry je pomalejší než v hale. Barevná paleta i hudba na osmibitovém stroji přirozeně nedosahují kvalit arkádové desky. Pro čistý zážitek z rychlosti a plynulosti zůstává určující verzí arkádový originál, Master System nabízí solidní, ale zjednodušenou domácí náhradu.
