Eternal Darkness: Sanity's Requiem

Eternal Darkness: Sanity's Requiem z roku 2002 od kanadského studia Silicon Knights je psychologický horor rozprostřený přes dvanáct set let historie a dvanáct hratelných postav z různých kultur a epoch, jejichž osudy propojuje prokletá kniha Tome of Eternal Darkness objevená v rodinném sídle Roivas. Hra proslula především geniálním a v žánru dodnes ojedinělým systémem příčetnosti Sanity Meter: čím déle postava sleduje děsivé výjevy nebo je vystavena nadpřirozeným hrozbám, tím víc klesá její duševní zdraví, což spouští čtvrtostěnové efekty klamající přímo hráče, nikoli jen postavu ve hře.

Televize se může zdánlivě sama ztlumit nebo vypnout, obraz se náhle převrátí vzhůru nohama, na obrazovce se objeví falešná chybová hláška o poškozeném paměťovém kartu nebo hra dokonce předstírá, že smazala celý uložený postup, než se ukáže, že šlo jen o halucinaci vyvolanou klesající příčetností. Tyto odvážné triky, které tehdy nikdo jiný nezkoušel v takovém rozsahu, dělají z Eternal Darkness jeden z nejoriginálnějších titulů celé generace. Bojový systém navíc pracuje s magickými runami a rituály, které se liší podle epochy a postavy, což hře dodává i mechanickou pestrost nad rámec pouhého strašení.

Příběh čerpající z lovecraftovské mytologie a témat starobylých kosmických entit je napsaný s neobvyklou chytrostí a ambicí na konzolovou hru své doby a propojuje jednotlivé historické epizody do jednoho velkého, propracovaně vystavěného celku. Přestože komerčně hra nedosáhla očekávaného úspěchu a zůstala jediným velkým titulem Silicon Knights na GameCube, mezi hráči i kritiky si dodnes drží pověst kultovní klasiky a jednoho z nejodvážnějších hororových experimentů v historii videoher, na který se dodnes odkazují i novější hry snažící se rozbít čtvrtou stěnu.

Proč hrát: Milovníci lovecraftovských hororů a odvážných vyprávěcích experimentů by neměli minout Eternal Darkness: Sanity's Requiem, kultovní klasiku, která si dodnes drží pověst jednoho z nejodvážnějších hororů své generace.