The Lord of the Rings

Sérii her podle Tolkienovy předlohy otevřela už v roce 1985 textová adventura pro ZX Spectrum, která vycházela z knižní trilogie a v duchu tehdejších textových her nechávala hráče prozkoumávat Středozem pomocí psaných příkazů a řešit úkoly odpovídající ději knihy - podobně jako o pár let dřív oblíbený Hobit od stejné generace britských vývojářů. Šlo o typický produkt osmibitové éry: minimum grafiky, důraz na text a představivost, a už tehdy poměrně ambiciózní snaha přenést rozsáhlý knižní příběh do interaktivní podoby s omezenými technickými prostředky tehdejších domácích počítačů.

Další díly na sebe nechaly čekat téměř dvě dekády a přišly už v úplně jiné podobě. Na přelomu tisíciletí, v návaznosti na filmovou trilogii Petera Jacksona, vznikly akční adaptace pro Game Boy Advance a GameCube, které namísto průzkumu a hádanek stavěly na soubojích. Konzolová verze pro GameCube nabídla plně trojrozměrné bitky inspirované konkrétními scénami z filmů, od Morie po Helmův žleb, po boku postav jako Aragorn, Legolas nebo Gimli, zatímco varianta pro Game Boy Advance kvůli menšímu displeji a jednodušším ovladačům přešla na přehlednější dvourozměrné pojetí akce, přizpůsobené možnostem přenosné konzole.

Tahle proměna dobře ukazuje, jak moc se za ta léta změnil přístup k filmovým a knižním licencím ve hrách: z opatrné, textové adaptace knihy, která spoléhala hlavně na fantazii hráče, se stala akční podívaná těžící z popularity a vizuální stránky filmů, postavená na známých tvářích a scénách a určená především širokému publiku fanoušků trilogie, nikoliv čtenářům předlohy.