Fatal Fury

Fatal Fury odstartoval v roce 1991 na arkádových automatech i na Neo Geo z dílny SNK a jeho hlavním architektem byl Takashi Nishiyama, dříve tvůrce Street Fighteru. Hra sledovala bratry Terryho a Andyho Bogardovy a jejich přítele Joea Higashiho v pomstě za smrt otce a proslavila se unikátním systémem dvou bojových rovin, mezi nimiž mohli bojovníci uhýbat do pozadí. Odehrávala se ve fiktivním městě South Town a od začátku sázela na výraznější osobnosti postav a filmovější prezentaci než tehdejší konkurence, což jí pomohlo etablovat se coby hlavní protiváhu Street Fighteru na poli bojových her.

Pokračování Fatal Fury 2 (1992) a Fatal Fury Special (1993) systém vylepšovala a přidávala postavy, zatímco řada Real Bout od poloviny devadesátých let (Real Bout Fatal Fury, Real Bout Fatal Fury Special, Real Bout Fatal Fury 2) opustila dvouplánový systém ve prospěch klasičtější jedné bojové linie a nabídla rychlejší, technicky propracovanější souboje blíže tehdejšímu standardu žánru. Popularitu série podpořila i anime adaptace Fatal Fury: The Motion Picture z roku 1992 a vyšly i přenosné díly pro Neo Geo Pocket Color, jako Fatal Fury: First Contact.

Za vrchol série je obecně považován Garou: Mark of the Wolves (1999), který představil novou generaci bojovníků kolem Terryho žáka Rocka Howarda a technicky vybroušený, vyváženější systém. Ačkoliv se sérii dál nedostalo přímého pokračování, její postavy včetně Terryho Bogarda se staly stálicemi crossoverové série King of Fighters a Fatal Fury tak zůstal jedním z nejvlivnějších jmen v historii SNK.