Poklad 2

Poklad 2 není pokračováním příběhu, ale přepracovanou a rozšířenou verzí Fukova prvotinového Pokladu, kterou František Fuka navrhl už v roce 1985, tedy krátce po prvním díle, kdy už měl s vlastním ZX Spectrem více zkušeností. Oficiálně vyšla až mnohem později, v roce 1992, kdy ji nakladatelství Proxima zařadilo do retrospektivní kolekce Fuxoft uvádí spolu s dalšími staršími autorovými pracemi, aby je zachránilo před úplným zapomněním. Princip zůstává stejný: hráč prochází mřížku místností kouzelné země a hledá poklady, ovládání probíhá pomocí textového parseru s jednoduchými příkazy a k postupu je potřeba kombinovat nalezené předměty se správnými místy.

Oproti původní verzi je Poklad 2 rozsáhlejší, obsahuje více místností a propracovanější hádanky, takže lépe ukazuje, jak rychle se Fukovy programátorské i herně-návrhářské schopnosti v polovině osmdesátých let zlepšovaly a jak si postupně osvojoval principy, na kterých později stavěl mnohem ambicióznější tituly. Technicky jde stále o čistě textovou záležitost bez grafických prvků, hudba ani zvuky se v ní prakticky neuplatňují, veškerý důraz leží na popisech a logice hádanek, takže atmosféra vzniká jen v hlavě hráče.

V kontextu domácí scény je Poklad 2 zajímavý hlavně jako spojnice mezi Fukovým raným pokusem a jeho pozdějšími, výrazně ambicióznějšími textovkami typu Podraz nebo Indiana Jones, na kterých je vidět, že si autor s každým dalším titulem víc věřil a nebál se rozšiřovat rozsah i složitost hádanek. Pro tehdejší hráče šlo o dostupnou zábavu, kterou stačilo opsat nebo přehrát z kazety mezi kamarády, protože oficiální distribuční kanály pro domácí produkci prakticky neexistovaly. Dnes je vnímán především jako historický doklad vývoje jednoho z klíčových autorů a jako malá kapitola v příběhu čs. textovkové tvorby, spíš než jako hra, ke které by se dnešní hráč vracel kvůli samotné hratelnosti nebo grafickému zpracování, jež v podstatě žádné nemá.

Proč hrát: Jestli vás zajímá, jak se František Fuka postupně zdokonaloval k pozdějším Podrazům, je Poklad 2 zajímavou spojnicí ve vývoji jeho stylu – jinak jde spíš o historickou kuriozitu než hru pro dnešního hráče.