Psychonauts 2

Psychonauts 2 vyšlo šestnáct let po originálu a je až zarážející, jak samozřejmě na něj navazuje. Raz Aquato konečně dorazí do centrály tajné organizace psychických agentů, jenže místo slavného přijetí ho čeká stáž, uklízení a spiknutí, které sahá hluboko do minulosti zakladatelů. Základem zůstává skákačka s průzkumem a sběrem, jenže tou skutečnou atrakcí jsou úrovně odehrávající se uvnitř lidských myslí — každá má vlastní výtvarný jazyk odvozený od toho, čím dotyčný člověk trpí nebo co se snaží potlačit. Hra volně navazuje i na krátkou epizodu vydanou mezi díly, nováčkovi ale nic podstatného neunikne.

Hratelnost kombinuje pohyb po plošinách s arzenálem psychických schopností: telekineze, zapalování, zpomalení času, kulová forma pro rychlý přesun nebo mentální spojení, které Raze protáhne po vláknu myšlenek. Schopnosti se dají mezi sebou řetězit a hra je používá jak v soubojích, tak v hádankách. Zásadní je ale tón — příběh se vážně a citlivě zabývá úzkostmi, závislostí i traumatem, a přitom nepřestává být vtipný a hravý, což je kombinace, kterou zvládne málokdo. Hra je navíc mimořádně vstřícná — nabízí volitelné zjednodušení soubojů i plošinových pasáží, takže se k ní dostane i ten, koho zajímá především vyprávění.

Po výtvarné stránce jde o jednu z nejnápaditějších her své doby; každý svět má jinou paletu i jinou logiku, od kuchařské soutěže po nemocniční prostředí složené z útržků vzpomínek. Hudba je proměnlivá stejně jako světy a v klíčových momentech skvěle podtrhuje emoce. Přijetí bylo výborné, hra sbírala ocenění a bývá zmiňována mezi nejlepšími počiny svého roku. Dnes ji lze doporučit i lidem, kteří první díl nikdy nehráli — příběh je dostatečně vysvětlen a řemeslné provedení je o generace dál než u předchůdce. Dabing je prvotřídní a dialogy se často mění podle toho, koho zrovna máte v týmu.

Proč hrát: Pro každého, koho baví nápaditý výtvarný styl a proměnlivá hudba, je Psychonauts 2 skvělým vstupem do série i bez znalosti prvního dílu, protože příběh je dostatečně vysvětlen.