Super Mario Galaxy 2

Super Mario Galaxy 2 vzniklo z přebytku nápadů, které se nevešly do prvního dílu, a nakonec z toho byla plnohodnotná hra, kterou mnozí považují za ještě lepší než předlohu. Základní princip zůstává: malé planetky s vlastní gravitací, skákání mezi nimi a sbírání hvězd. Pryč je však rozlehlá observatoř jako rozcestník, kterou nahradila jednoduchá mapa světa ve stylu starších dílů. Díky tomu se hráč dostane rovnou k podstatě a mezi jednotlivými úrovněmi se nezdržuje běháním po prázdných chodbách.

Hlavní novinkou je Yoshi. Jazykem chytá nepřátele i vzdálené body, po snědení určité rostliny se nafoukne a stoupá vzhůru, jindy se rozběhne tak, že proletí i po strmých stěnách. Vedle něj přibyly další proměny, třeba vrtací nástroj, který Maria protáhne skrz planetku na její odvrácenou stranu, nebo oblak, jenž umožní vytvořit pár dočasných plošin ve vzduchu. Úrovně jsou ještě hutnější a nápaditější než dřív, každá stojí na jednom silném nápadu a hned nato ho opustí. V závěru hra otevře skutečně náročnou nástavbu, která prověří i zkušené hráče a patří k nejtěžšímu, co Mario kdy nabídl. Sběratelé mají navíc důvod procházet úrovně znovu kvůli skrytým hvězdám a kometám, jež mění pravidla už poznaných galaxií.

Technicky šlo znovu o špičku konzole, s čistou barevnou paletou, plynulou animací a názorným designem, který hráči vždy jasně ukáže, kam se dá skočit. Hudba opět staví na orchestrálních nahrávkách a několik skladeb, zvlášť při leteckých a vesmírných pasážích, patří k nejlepším v celé sérii. Kritika hru přijala výborně a často ji uváděla jako ukázku toho, jak má vypadat pokračování, které neopakuje, ale prohlubuje. Dnes působí Galaxy 2 mimořádně svěže a je to jeden z nejsilnějších důvodů, proč si Wii nebo některého z jeho nástupců vůbec pořizovat. Kdo hrál jen první díl, přichází o polovinu toho nejlepšího.

Proč hrát: Pro prohloubení a vygradování skvělé předlohy s ještě lepším level designem a orchestrální hudbou – kdo hrál jen první Galaxy, přichází o polovinu toho nejlepšího, co série nabízí.