Another World
Blesk udeří do urychlovače částic a mladý vědec Lester se ocitne na cizí planetě, kde nezná ani řeč, ani nepřátele, ani pravidla. Another World je jeden z nejodvážnějších a nejosobitějších titulů své doby a verze pro Super Nintendo přivedla tuhle filmovou vizi na konzole Nintenda.
Hru vytvořil prakticky sám francouzský autor Éric Chahi na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Použil vektorovou polygonovou grafiku, díky níž postavy a prostředí působily plynule a kinematograficky v době, kdy většina her sázela na pixelové spritey. Výsledkem byl jedinečný vizuální styl a vyprávění bez jediného slova, které spoléhá čistě na obraz, animaci a atmosféru.
Hratelnost je směsí plošinovky, akce a logických hádanek, kde smrt číhá doslova za každým rohem. Hra vás nevede za ruku, neukazuje životy ani návody, místo toho vás nechává objevovat svět metodou pokus a omyl. Klíčové je pozorování, načasování a improvizace, ať už prcháte před dravcem, používáte laserovou zbraň, nebo řešíte, jak se dostat dál. Důležitou roli hraje i mlčenlivý spojenec, kterého potkáte v zajetí.
Another World, v Severní Americe vydaný pod názvem Out of This World, se stal kultovním titulem a zásadně ovlivnil pojetí atmosférického a vizuálně vyprávěného herního zážitku. Inspiroval pozdější tvůrce nezávislých her a jeho vliv je patrný v dílech, která kladou důraz na náladu a režii spíš než na počet nepřátel. Hra byla portována na nepřeberné množství platforem a dočkala se i moderních předělávek.
Na SNES jde o náročný, ale nezapomenutelný zážitek pro hráče, kteří hledají něco víc než jen reflexivní akci. Je to interaktivní film z časů, kdy se teprve hledalo, co všechno hry dokážou.
Proč hrát: Tichý, kinematografický a stále jedinečný zážitek, který dokazuje, že hra může být uměním už od počátku devadesátých let.
Hra 61 z 154 pro Super Nintendo
Tentýž titul jinde (4)
Originál Érica Chahiho z roku 1991 vznikl pro Amigu a Atari ST a jeho vektorová, polygonová grafika se tehdejší době neuvěřitelně přiblížila filmové animaci. Právě proto, že nešlo o klasické pixelové sprity, se hra na jiné platformy přenášela překvapivě věrně. Verze pro Amigu a Atari ST ale měla mezi scénami load časy z diskety, které cartridge porty pro Mega Drive a Super Nintendo odstranily. Zvuk se ale lišil: Amiga používala vzorkovanou hudbu, zatímco Mega Drive spoléhala na svůj FM čip a zněla syroveji. SNES port je považován za jednu z nejvyváženějších verzí.