Space Harrier

Space Harrier dorazil na 32X jako věrná konverze jedné z nejikoničtějších arkádových her Segy. Hrdina s tryskovým zařízením na zádech letí vstříc obrazovce nekonečnou fantaskní krajinou, střílí do všeho, co proti němu letí, a uhýbá sloupům, kamenům i palbě. Pravidla jsou jednoduchá jako v roce vzniku originálu: jeden zásah znamená ztrátu života, dráha se nedá zpomalit ani zastavit a jediné, co hráče drží nad vodou, je vypilovaný pohyb a schopnost číst, kudy proletí střely. Každá úroveň končí bossem, od okřídlených draků po obří hlavy chrlící projektily. Hra se nesnaží vyprávět příběh ani vysvětlovat, kde se hrdina vzal — celý svět je zkrátka jen kulisa pro let vpřed.

Konverze na nástavbě dokázala využít výkon k tomu, na čem hra stojí — na plynulém, rychlém škálování objektů, které vytváří dojem šíleného letu vpřed. Kulisy se přibližují bez trhání, barevné šachovnicové pláně ubíhají svižně a hra si drží ostré, sytě barevné podání, ke kterému patří i typicky bizarní bestiář poletujících tvorů. Zvuková stránka přebírá slavné melodie a hlasové vstupy z automatu, které dodnes patří k nejlépe zapamatovatelným v Segině katalogu. Právě tahle kombinace tempa, barev a hudby dělá ze Space Harrieru zážitek, ze kterého i po pár minutách zůstává v hlavě rytmus.

Dobově se konverze chválila jako jedna z nejvěrnějších domácích verzí, byť si někteří recenzenti stěžovali, že jde o hru z poloviny osmdesátých let vydanou v roce 1994. Vliv originálu na žánr je přitom obrovský: definoval kategorii stříleček s pohledem za zády postavy a jeho technologie pomohla vybudovat Segině pověst mistra arkádové rychlosti. Dnes je to ideální titul na krátké sezení — zestárl důstojně, protože nikdy nesázel na nic jiného než na čistý pohyb. Na 32X navíc patří k verzím, u kterých má smysl si hru pustit i dnes, pokud chcete slyšet a vidět, proč se o téhle klasice pořád mluví.

Proč hrát: Jako ideální titul na krátké sezení zestárl důstojně díky čistému pohybu a rychlosti, a na 32X patří k verzím, které stojí za vyzkoušení i dnes.