Super Meat Boy

Super Meat Boy je čistá esence obtížné plošinovky: hrajete za kostku syrového masa, která se prodírá stovkami krátkých a smrtelně nebezpečných levelů, aby zachránila svou přítelkyni Bandage Girl z rukou zlého Dr. Fetuse. Jednotlivé úrovně trvají při dobrém průchodu jen několik vteřin, jenže než se k takovému průchodu dopracujete, zemřete klidně stokrát. Hra tenhle fakt nijak neskrývá, právě naopak: po dokončení levelu pustí záznam, v němž se přes obrazovku valí všechny vaše dosavadní pokusy najednou, a z hromadné smrti tak udělá vtip i odměnu zároveň.

Ovládání je přesné až chirurgicky. Meat Boy se odráží od stěn, klouže po nich, zrychluje během sprintu a všechno reaguje okamžitě. Když zemřete, restart přijde bleskově a bez načítání, takže se drží tempo neustálého zkoušení. Právě z téhle smyčky pokus, smrt a okamžitý restart se stal vzor pro celou pozdější vlnu tvrdých plošinovek. Level design postupuje od jednoduchých skoků k soustrojím z kotoučových pil, raketových střel a rozpadajících se plošin, přičemž hra pravidelně přidává nové prvky, aniž by kdy sáhla po zdlouhavém tutoriálu. Bonusové světy a odemykatelné postavy z jiných nezávislých her navíc byly příjemnou poklonou tehdejší indie scéně.

Na PC titul běží plynule i na velmi slabých strojích a nabízí ostré ovládání klávesnicí i gamepadem, přičemž právě gamepad se ukázal jako nejpříjemnější volba. Vizuálně hra sází na hrubě kreslený, komiksově temný humor, hudba doprovází akci energickým rockovým podkresem, který dokáže udržet náladu i po padesátém neúspěšném pokusu. Po vydání se Super Meat Boy stal jedním ze symbolů nezávislé tvorby a díky dokumentu Indie Game: The Movie ho zná i řada lidí, kteří ho nikdy nehráli. Dnes působí stále svěže: je krátký, tvrdý, spravedlivý a pořád patří k nejlepším ukázkám toho, jak má vypadat plošinovka postavená čistě na kvalitě pohybu.

Proč hrát: Pro fanoušky tvrdých, ale férových plošinovek zůstává Super Meat Boy krátkou a energickou ukázkou toho, jak má vypadat hra postavená čistě na kvalitě pohybu.