Crusader Kings II

Crusader Kings II z roku 2012 obrátila logiku grandstrategie naruby – místo abstraktní správy území staví do středu hry konkrétní postavu panovníka, jeho dynastii, vztahy, intriky a dědictví. Hráč tak neřídí jen stát, ale žije osudy jednotlivých vládců od středověku dál, řeší sňatky, spiknutí, nástupnictví i osobní vlastnosti postav, které ovlivňují, jak dobře nebo špatně se s nimi dá vládnout – schopný, ale krutý panovník může zemi vést jinak než zbožný slaboch na téže pozici, a po jeho smrti hra pokračuje s jeho dědicem, ať se to hráči hodí, nebo ne.

Tento důraz na postavy namísto pouhé mapy a čísel z Crusader Kings II udělal jeden z nejosobitějších titulů žánru a inspiroval i další Paradoxí hry, které po něm následovaly. Po vydání ho studio podporovalo dlouhé roky obsáhlou řadou datadisků a menších rozšíření, která postupně přidávala nové regiony, náboženské mechaniky i herní systémy jako republiky nebo kočovné říše, což z hlavní hry i s doplňky udělalo jeden z nejrozsáhlejších titulů celé firmy co do počtu placeného i bezplatného obsahu.

Množství DLC zároveň znamená, že cena za plný zážitek dnes výrazně převyšuje cenu základní hry, což bývá častou výtkou nových hráčů přicházejících k sérii poprvé a nevědoucích, které rozšíření skutečně potřebují. Přesto Crusader Kings II i po vydání trojky v roce 2020 zůstává mezi částí fanoušků oblíbený, mimo jiné díky vyzrálé a dobře odladěné podobě, kterou hra po letech postupných aktualizací nakonec získala a kterou nováček ocení stejně jako veterán série.

Proč hrát: Ideální pro hráče, kteří chtějí grandstrategii postavenou na příbězích konkrétních postav a intrikách, ne jen na správě provincií a armád.