Duke Nukem 3D

Duke Nukem 3D postavil proti sobě vážnou, temnou estetiku Doomu a Quaka drzý, sebeironický humor a filmové odkazy na akční béčka devadesátých let. Hlavní hrdina Duke se probíjí ulicemi napadenými mimozemšťany, striptýzovými kluby, kiny a vesmírnými stanicemi, přičemž po cestě prohazuje hlášky převzaté z filmů jako Vetřelec nebo Total Recall, ničí interaktivní prostředí a používá zbraně jako kulomet, raketomet, laserovou pušku nebo zmenšovací paprsek proměňující nepřátele v maličkosti, které lze rozšlápnout. Hra běžela na vylepšeném Build enginu, který na rozdíl od Quaka umožňoval i na běžném DOSovém stroji vysoké rozlišení a plynulý chod.

Build engine přinesl interaktivní prostředí neobvyklé pro svou dobu – hráč mohl splachovat záchody, zapínat televize, ničit zrcadla, otevírat výtahy nebo se dívat vzhůru a dolů, což tehdy nebylo u FPS samozřejmostí. Level design se opíral o rozpoznatelné, civilní lokace, od Los Angeles po vesmírnou základnu a měsíční kolonii, a hutná atmosféra byla podtržena syntetizátorovou hudbou a množstvím digitalizovaných hlášek, které se staly ikonickými a hráči je citovali ještě roky po vydání. Přibylo také množství tajných místností a odkazů na jiné hry, které odměňovaly důkladné prozkoumávání úrovní, a hra podporovala i editor map, díky němuž vznikla rozsáhlá komunitní tvorba nových úrovní.

Hra sklidila obrovský komerční úspěch a spolu s Doomem definovala podobu devadesátkového akčního FPS, byť jejím podpisem byl spíše humor, popkulturní nadsázka a sebevědomá vulgárnost než hororová atmosféra. Kritici i hráči oceňovali především pocit ze zbraní, plynulost pohybu a nezvykle vysokou míru interaktivity prostředí, která se v žánru stala na čas standardem, jenž se ostatní studia snažila napodobit. I s odstupem let zůstává Duke Nukem 3D oblíbenou klasikou, na niž navazovala řada pokračování, datadisků a remasterů, žádné z nich ale nedosáhlo stejné kombinace nadsázky, akce a technické obratnosti Build enginu jako originál z roku 1996.

Proč hrát: Kvůli nezaměnitelné kombinaci sebevědomého humoru, svižné akce a interaktivního prostředí, kterou žádné z pozdějších pokračování ani remasterů nepřekonalo.