Blast Corps

Co kdyby vám hra místo opatrného uhýbání překážkám přikázala srovnat se zemí úplně všechno, co stojí v cestě? Přesně tahle bláznivě jednoduchá premisa stojí za Blast Corps, jednou z nejoriginálnějších a nejvíc návykově stresujících her, jaké kdy studio Rare v roce 1997 vypustilo na Nintendo 64.

Situace je naléhavá: havarovaný transportér veze nestabilní jaderné hlavice a pomalu, ale neúprosně se valí vpřed po předem dané trase. Pokud do něčeho narazí, je zle. Vaším úkolem je proto v předstihu rozmetat každou budovu, plot a překážku, která mu stojí v cestě, a uvolnit mu tak bezpečný koridor. Z toho, co by mohla být obyčejná akční hra, se stává napínavá puzzle akce, kde proti vám pracuje čas i fyzika.

Geniální je rozmanitost prostředků, kterými ničíte. Střídáte různá vozidla a roboty, z nichž každý má jiný styl demolice: některé bourají nárazem, jiné dopadem, další se musí rozjet a odrazit přesně tím správným směrem. Naučit se ovládat třeba stroj, který demoluje úkrokem do strany, je samo o sobě malá hádanka, a právě tahle různorodost drží hráče u obrazovky a nutí ho experimentovat.

Blast Corps byl ve své době pochvalně přijímán jako svěží, nápaditý kousek, který se nebál být úplně jiný než zbytek nabídky N64. Místo známých žánrových šablon nabídl koncept, jaký předtím nikdo neviděl, a spojil ho s charakteristickou hravostí a smyslem pro detail, kterými bylo Rare v té éře pověstné. Je to titul, který dokáže být frustrující i osvobozující zároveň, podle toho, jestli zrovna stíháte, nebo o vlásek nestíháte.

Dodnes patří mezi ty hry, na které fanoušci Rare vzpomínají s úsměvem a tak trochu i s nostalgickým mrazením v zádech, protože tlak na to vše stihnout včas byl naprosto svébytný.

Proč hrát: Pro naprosto originální nápad a opojnou kombinaci demolice, hádanek a tlaku času, jakou jinde nenajdete.