Lifeline

Lifeline staví na jednoduchém triku: hráč nekomunikuje s ovladatelnou postavou, ale s trosečníkem uvízlým na cizí měsíční základně po havárii výzkumné lodi, který přes textové zprávy popisuje, co vidí, a čeká na radu, kudy dál. Odpovědi se vybírají ťukáním na krátké volby, ale skutečná hra je v čekání – postava potřebuje čas, aby prošla chodbou nebo se vyspala, a zprávy chodí v reálném čase i s hodinovým odstupem, klidně i uprostřed noci, kdy hráč telefon dávno odložil.

Tenhle princip push notifikací jako vyprávěcího nástroje udělal z Lifeline jeden z nejvýraznějších experimentů s formátem mobilní hry – nejde o hru, kterou hrajete v jednom kuse, ale o postavu, která se hráči průběžně hlásí do reálného života mezi běžnými upozorněními z jiných aplikací. Text je jediným médiem, žádná grafika kromě jednoduchého rozhraní tu není, a napětí vzniká z toho, že rozhodnutí mají důsledky, které se projeví až za pozdější zprávy, klidně o několik hodin, kdy si hráč přítomnost postavy skoro odvykne.

Hra je placená, bez reklam, a její délka odpovídá tomu, kolik dní hráč věnuje čekání na zprávy z druhé strany – dá se to uspíšit nákupem doplňku, ale tím se ztrácí právě to, co Lifeline dělá výjimečnou. Úspěch prvního dílu přinesl několik pokračování se stejným principem v jiných prostředích a situacích, od jiné planety po zombie apokalypsu.

Proč hrát: Pro každého, kdo chce zažít mobilní hru jinak než na jedno posezení – jako postavu, co se ozývá v reálném čase mezi ostatními upozorněními v telefonu.