Tajny okeana / Secrets of the Ocean (Elektronika IM-19)

Sourozenec slavné hry „Nu, pogodi!“ z téže sovětské řady Elektronika vás v „Тайны океана“ (Tajny okeana — Tajemství oceánu) bere pod hladinu. Model IM-19 z roku 1989 je další z kapesních LCD her, které ve východním bloku suplovaly nedostupné západní konzole a herní automaty, jaké si tehdejší sovětský hráč prostě nemohl koupit ani přivézt ze zahraničí, a stávaly se tak vytouženým dárkem pro děti i mladší dospělé.

Hrajete za potápěče, který sbírá poklady z mořského dna a vrací se s nimi na hladinu, než mu dojde dech nebo se dostane do nebezpečí. V cestě mu stojí chobotnice, jejíž chapadla se míhají sem a tam po několika úrovních obrazovky — dotyk znamená chybu a ukončení hry. Jako u všech těchto jednoduchých LCD her jde o čistou reflexní zábavu založenou na jednom dlouhém pokusu: vydržet co nejdéle a nasbírat co nejvíc bodů, zatímco tempo hry neúprosně roste a chapadla se pohybují rychleji a rychleji, až hráči nezbývá než spoléhat na naučené reflexy.

Předlohou byla Nintendo Game & Watch hra „Octopus“ z roku 1981, jeden z raných a velmi úspěšných titulů celé této legendární kapesní řady, která formovala celý žánr přenosných elektronických her. Sovětští inženýři ji, podobně jako celou řadu titulů Game & Watch, převzali téměř beze změny a vyráběli pod vlastní značkou Elektronika, s drobnými úpravami designu displeje, barevných fólií a plastového pouzdra, přizpůsobeného domácí výrobní technologii. Pro retro fanouška je srovnání obou verzí, japonského originálu a jeho východního dvojčete, malou exkurzí do toho, jak studená válka rozdělovala i svět videoher a jak se stejné nápady vydávaly na Východ i Západ naprosto odlišnými cestami, než se dostaly k samotným hráčům, kteří o svém protějšku na druhé straně železné opony často ani nevěděli.

Proč hrát: Pro zájemce o kuriozity studené války je srovnání sovětského klonu s japonským originálem Octopus zajímavou lekcí, jak se stejné nápady šířily za železnou oponou zcela jinými cestami.