The Sword of Hope

The Sword of Hope je RPG od studia Kemco, které kombinuje klasické tahové soubojové prvky s adventurním rozhraním připomínajícím point-and-click hry – hráč vybírá akce z menu, jako je pohyb, mluvení nebo prohlížení, a tímto způsobem postupuje příběhem i bojuje s nepřáteli. Jde o jeden z prvních pokusů přenést na Game Boy hlouběji propracovaný RPG systém s vlastním světem, postavami a dialogy, spíše než jen zjednodušenou akci s prvky sbírání předmětů. Postup hrou vyžaduje pečlivé prozkoumávání okolí a rozhovory s postavami, protože klíčové informace k dalšímu pokroku nejsou vždy zjevné na první pohled.

Příběh sleduje hrdinu, který se vydává zachránit princeznu a bojovat proti temným silám, a hra k tomu využívá jednoduchou, ale funkční grafiku s ručně kreslenými portréty postav, které i na monochromním displeji dodávají příběhu osobitost a pomáhají odlišit jednotlivé postavy od sebe. Tempo hry je pomalejší, s důrazem na čtení textu a postupné odkrývání světa, což ji odlišuje od akčnějších RPG té doby a přibližuje spíše k žánru textové adventury s bojovým systémem než k rychlejším akčním hrám na stejné platformě. Hudební motivy provázející jednotlivé lokace pomáhají odlišit atmosféru vesnic od nebezpečnějších oblastí, kterými se hráč musí prodrat, a spolu s ručně kreslenými portréty tak vytváří překvapivě sourodý celkový dojem.

The Sword of Hope se stal základem pro pokračování a další díly ze série, kterou Kemco na Game Boyi rozvíjelo po zbytek generace, a mezi sběrateli je ceněný jako jeden z prvních opravdových RPG titulů na handheldu, který se nesnažil jen napodobit akční hry ostatních žánrů, ale nabídl vlastní, textově založený přístup k vyprávění příběhu. Dnes působí spíše jako historická zajímavost pro fanoušky žánru, kteří chtějí vidět, jak se RPG mechaniky přizpůsobovaly technickým omezením raného Game Boye a jeho malé, monochromní obrazovce.

Proč hrát: Pro fanoušky žánru, kteří chtějí zažít jeden z prvních opravdových RPG titulů na handheldu s textově založeným vyprávěním, i když dnes působí spíš jako historická zajímavost.