Immercenary

Immercenary je akční RPG vyvinuté přímo pro 3DO a vydané v roce 1994, které se odehrává uvnitř digitálního světa zvaného Perfect. Hráč do něj vstupuje jako lovec s jediným cílem: dostat se k vládkyni jménem Perfect One a sesadit ji. Mezi ním a vrcholem stojí hierarchie ostatních bytostí, které se v tomto světě navzájem loví a stoupají po žebříčku výš, takže se hráč nikdy nepohybuje po prázdné mapě. Postup vzhůru je tak zároveň příběhem i regulátorem obtížnosti — čím výš se dostanete, tím tvrdší soupeři se o vás začnou zajímat.

Svět je otevřený a celý v polygonech, což bylo v roce 1994 na konzoli neobvyklé; hráč se v něm pohybuje z pohledu první osoby, střílí, sbírá energii a postupuje tím, koho porazí. Nepřátelé nejsou pouhé terče — mají vlastní postavení v hierarchii, a když někoho porazíte, promítne se to do toho, kdo se vám postaví příště. Vizuálně jde o horečnatou směs neonových barev a podivných tvarů, doprovázenou hudbou, která podtrhuje pocit, že se pohybujete uvnitř počítače, a ne v krajině. Orientace je záměrně obtížná a hra svá pravidla nevysvětluje nijak ochotně. Orientaci i významu jednotlivých ukazatelů se hráč učí především pokusem a omylem.

Dobově šlo o titul, který recenzenti brali jako ukázku odvahy: technicky ambiciózní, výtvarně svébytný a herně nezvyklý, ale také matoucí a místy nedotažený. Prodejně zapadl spolu s konzolí a dnes je znám hlavně mezi lidmi, kteří 3DO sbírají. Právě proto stojí za připomenutí: je to jeden z mála pokusů udělat na počátku devadesátých let otevřený trojrozměrný svět s prvky RPG, a přestože je ovládání toporné a plynulost obrazu kolísá, samotný nápad drží. Kdo má rád podivné, originální hry z doby, kdy nikdo pořádně nevěděl, co má 3D znamenat, najde tu vděčný kus, který se navíc nedá zaměnit s ničím jiným.

Proč hrát: Kdo má rád podivné, originální hry z doby, kdy nikdo pořádně nevěděl, co má 3D znamenat, najde tu vděčný kousek, který se navzdory topornému ovládání nedá zaměnit s ničím jiným.