Syndicate
Pas encore traduit Ce texte n’existe pour l’instant qu’en tchèque. La traduction est en cours — revenez plus tard.
Syndicate od studia Bullfrog z roku 1993 je kyberpunková taktika v reálném čase, ve které velíte čtyřčlennému týmu kyborgských agentů. Plníte mise na mapě světa, dobýváte území a vylepšujete své lidi implantáty a zbraněmi. Počítačová původní hra se ovládala myší, což pro přenos na konzoli představovalo největší překážku. Agenti slouží bezohledné korporaci, takže hra nabízí cynický a temný příběh.
Verze pro Super Nintendo má stejně jako ta pro Mega Drive nové návrhy úrovní a odlišnou grafiku, takže nejde o věrnou kopii počítačových misí. Hraje se na gamepadu, kde se místo myši sahá po kombinacích tlačítek. Zatímco Mega Drive verzi dobová kritika odsoudila jako neohrabaný převod, SNES verze dopadla lépe. Časopis GamePro ji popsal jako střílečku pro přemýšlivé hráče, tedy jako hru, která stojí na rozvaze víc než na reflexech. Recenze vycházely v roce 1995 a kladly důraz právě na hloubku hraní, nikoli na efektní zpracování. Obě konzolové verze tak sdílejí odklon od PC předlohy, ale liší se tím, jak je kritika přijala: SNES dostala větší důvěru, protože hra vyžaduje rozmyšlený postup.
Tahle verze je zajímavá tím, že ukazuje, že složitou počítačovou strategii šlo na šestnáctibitové konzoli předvést i s úspěchem, byť za cenu přepracovaných úrovní a jiného ovládání. Pro fanouška originálu je to alternativní pohled na známou hru, pro nováčka srozumitelnější vstup do světa korporátní kyberpunkové taktiky než nepřehledná konzolová konkurence. Dobře se také dá srovnat s verzí pro Mega Drive, protože obě mají nové úrovně a jinou grafiku, ale v očích dobového tisku dopadly odlišně.
Proč hrát: Super Nintendo je pro hráče, které láká retro kyberpunk a chtějí vyzkoušet konzolovou podobu Syndicate bez myši. Fanoušci původních misí z PC a Amigy ale musí počítat s přepracovanými úrovněmi a jiným ovládáním.
Jeu 144 sur 154 pour Super Nintendo
Le même titre ailleurs (4)
Cette stratégie cyberpunk en vue isométrique est sortie simultanément sur plusieurs plateformes, et des différences sensibles de performance et d'aspect audiovisuel séparent la version Commodore Amiga de la version PC / DOS. La version DOS, tournant en VGA, offre des graphismes plus nets et une palette de couleurs plus riche, ce qui aide notamment sur les scènes urbaines nocturnes plus difficiles à lire. La version Amiga, grâce à sa puce sonore Paula, profite en revanche d'une musique plus marquée et atmosphérique, typique des productions de la machine à l'époque, au prix d'une palette un peu plus limitée et d'un détail graphique plus grossier. Pour l'image la plus nette, mieux vaut choisir la version DOS ; les amateurs du son caractéristique de l'Amiga préféreront cette dernière.
