Time Crisis

Time Crisis od Namco odstartoval v polovině devadesátých let novou éru arkádových light gun stříleček, v době, kdy žánru dosud vévodily hry typu Virtua Cop postavené jen na míření a střelbě. Klíčovým nápadem byl nožní pedál, kterým se hráč kryl za překážkami a znovu nabíjel zbraň - dokud pedál držel, postava byla v bezpečí, jakmile ho pustil, vystavila se palbě. Tento rytmus kryt-výstřel-kryt dal žánru zcela nové tempo a v prvním díle provázel agenta Richarda Millera při záchraně unesené dcery prezidenta před žoldákem jménem Wild Dog.

Pokračování Time Crisis II přineslo dvojici hrdinů Keithe Martina a Roberta Baxtera a možnost hrát ve dvou hráčích současně, čímž upevnilo pozici série coby arkádové vlajkové lodi vedle Segou nabízené House of the Dead. Mezitím vyšel i exkluzivní díl pro PlayStation s podtitulem Project Titan, který příběhově propojil první dva díly. Time Crisis 3 pak přinesl nové protagonisty, výběr ze dvou zbraní a limitovanou speciální výzbroj, aniž by se vzdálil od základního receptu.

Série zůstala pevně spjatá s automaty a periferií GunCon, přesto se úspěšně přenesla i na PlayStation a PS2, kde nahradila pedál tlačítkem, ale zachovala stejný pocit z hraní. Díky jednoduché, ale efektní mechanice a výraznému melodramatickému příběhu o terorismu a záchraně rukojmích se Time Crisis stal jedním z nejrozpoznatelnějších zástupců žánru a definoval, jak má moderní light gun střílečka vypadat i po pozdějším zániku arkádových hal. Charakteristický pedálový rytmus krytí a palby si po ní jen málokterý následovník žánru osvojil tak důsledně, což sérii zajistilo svébytné a snadno rozpoznatelné místo mezi arkádovými klasikami.