Halo

Halo: Combat Evolved z roku 2001 byla launchová hra pro Xbox od studia Bungie a razem definovala, jak má vypadat sci-fi střílečka z pohledu první osoby na konzoli. Hráč se v ní ujal role nadlidského vojáka Master Chiefa, který na prstenovité megastavbě zvané Halo čelí mimozemské teokracii Covenant a parazitické hrozbě zvané Flood. Hra vsadila na kombinaci pěší střelby a jízdy ve vozidlech jako Warthog nebo Banshee, na regenerující se štít místo lékárniček a na promyšlený arzenál, kde i obyčejná pistole dokázala zabíjet na dálku přesnou ranou. Multiplayer po síti přes LAN party se stal legendárním fenoménem a spolu s analogovým ovládáním pomohl etablovat standard, podle kterého se dodnes navrhují konzolové střílečky. Výraznou součástí atmosféry hry se stala i strohá, orchestrální hudba skladatele Martina O'Donnella, jejíž motiv se stal jednou z nejrozpoznatelnějších znělek herního průmyslu.

Halo 2 z roku 2004 přidal souběžné držení dvou zbraní, propracovanější příběh vyprávěný i z pohledu Covenantu a hlavně masivní online multiplayer na Xbox Live, který z série udělal jeden z pilířů rané síťové konzolové hry. Kontroverzní cliffhanger na konci hry rozdělil hráče, ale neubral hře na popularitě. Halo 3 z roku 2007 uzavřel původní trilogii, přinesl editor map Forge a možnost ukládat a sdílet záznamy zápasů a stal se jedním z nejprodávanějších titulů generace Xboxu 360. Xbox Live navíc zpopularizovalo systém párování hráčů podle žebříčku dovednosti, díky němuž se Halo 2 stalo jednou z prvních skutečně kompetitivních online konzolových stříleček a předchůdcem pozdější esportové scény.

Vedle hlavní linie vznikaly odbočky: real-time strategie Halo Wars od studia Ensemble Studios přenesla svět Halo do jiného žánru, akce Halo 3: ODST nabídla temnější pohled na válku očima obyčejných vojáků a Halo: Reach z roku 2010 se stal Bungie posledním dílem série - prequel vyprávějící o zániku jednotky Noble Team, jejíž všichni členové v ději zahynou, patří k emocionálně nejsilnějším částem celé série. Po jeho vydání se Bungie soustředilo na novou značku Destiny a vývoj Halo převzalo nově založené studio 343 Industries. Halo 3: ODST navíc zasadilo příběh do detektivně laděného rámce ve zničeném městě New Mombasa, kde hráč jako voják ODST po nocích hledá stopy o osudu svých spolubojovníků, zatímco Halo: Reach čerpal z románu The Fall of Reach a jeho neúprosný, tragický tón patřil k tomu, co sérii dosud chybělo.

343 Industries otevřelo takzvanou trilogii Reclaimer: Halo 4 z roku 2012 posunul příběh k pomalému šílenství umělé inteligence Cortany a představil nové nepřátele Prometheans, zatímco Halo 5: Guardians z roku 2015 rozdělilo fanoušky kontroverzním marketingem stavícím na hledání Master Chiefa, ačkoliv většinu hry hráč ovládal nového hrdinu Spartana Locka. Arénový multiplayer Halo 5 si přesto u části komunity vysloužil uznání za rychlost a vyváženost. Mezitím vyšlo i strategické pokračování Halo Wars 2. Halo 4 zavedl i epizodický kooperační režim Spartan Ops navazující na kampaň týden co týden, zatímco Halo 5: Guardians rozšířil multiplayer o velkoformátový režim Warzone kombinující hráče proti sobě i proti umělé inteligenci na rozlehlých mapách.

Halo Infinite z roku 2021 se vrátil k otevřenějšímu pojetí levelu na polorozbořeném prstenci Zeta Halo a k tónu blíže původní trilogii, multiplayer navíc vyšel jako free-to-play. Start byl poznamenaný chybějícím obsahem a pomalým tempem aktualizací, které se postupně zlepšovalo. I přes výkyvy v kvalitě jednotlivých dílů zůstává Halo vlajkovou lodí značky Xbox, inspirovalo nespočet dalších stříleček svým důrazem na regenerující zdraví, vyvážený zbraňový sandbox a soubojová vozidla a dočkalo se i televizní adaptace. Kooperativní kampaň, která v Halo Infinite chyběla při vydání, přibyla až o rok později, podobně jako sezónní obsah řízený bitevním průchodem (battle pass), jenž se stal novým standardem financování hry.