Little Nightmares

Little Nightmares přinesl na Xbox One v roce 2017 hodinovou noční můru převedenou do podoby plošinovky. Hrajete za dívku v žlutém pršiplášti jménem Six, uvězněnou v obřím plavidle zvaném The Maw, a jediné, co máte, je zapalovač, schopnost běžet, chytat se okrajů a schovávat se. Postup vpřed staví na kombinaci opatrného plížení a fyzikálních hádanek — přetahujete židle, abyste dosáhli na kliku, otvíráte zásuvky jako schody nebo odvádíte pozornost nepřítele hozeným předmětem. Nepřátelé jsou nestvůrně proporčně pokřivené postavy s dlouhými pažemi či slepýma očima a proti nim nemáte žádnou obranu, jen úkryt a rychlost.

Síla hry leží v měřítku. Kamera je odsazená a scéna má výraznou hloubku, takže neustále vnímáte, jak drobní jste vůči nábytku, kuchyňským pultům i samotným obyvatelům lodi. Prostředí připomíná loutkové divadlo: měkké světlo, prach ve vzduchu, mírně rozostřené pozadí a materiály, které vypadají skutečně hmatatelně. Na Xbox One si hra drží stabilní běh a temná paleta jí sluší. Zvuk je stejně důležitý jako obraz — vrzání dřeva, kroky nad hlavou, mlaskání a hluboké dýchání dělají větší kus práce než jakákoli hudba, která nastupuje jen v klíčových okamžicích a o to silněji zapůsobí.

Recenze vyzdvihovaly atmosféru, výtvarné pojetí a to, jak hra vytváří strach bez laciných leknutí; výhrady mířily hlavně na občas nepřesné skákání kvůli trojrozměrné hloubce scény. Little Nightmares se stal základem celé značky, kterou rozšířila dodatečná kapitola i pokračování, a jasně ukázal, že hororová plošinovka může fungovat i bez souboje. Dnes působí velmi dobře a nabízí soustředěný, zhruba čtyřhodinový zážitek, který se nevleče. Na Xbox One patří k nejlépe vypadajícím indie hrám své generace a je ideální na jeden večer, po kterém člověku ještě chvíli zůstane nepříjemný pocit v zádech.

Proč hrát: Jestli hledáte soustředěný, zhruba čtyřhodinový horor bez souboje, který staví atmosféru nad akci, funguje výborně i s drobnými neduhy ve skákání.