Alien: Isolation

Alien: Isolation je hororová hra, která se jako jedna z mála pokusila věrně navázat na atmosféru původního filmu z roku 1979, a povedlo se jí to lépe, než kdokoli čekal. Hráč se vtělí do Amandy Ripleyové, dcery hlavní hrdinky filmu, a vydá se na odlehlou vesmírnou stanici pátrat po osudu své matky. Místo očekávané akce ho ale čeká chátrající, temný komplex, ve kterém hlídkuje jediný mimozemský tvor, jehož nelze zabít, a k tomu vyděšení lidé a poruchoví androidi s nepříjemně klidným hlasem.

Celá hra stojí na skrývání, odposlouchávání a improvizaci. Detektor pohybu ukazuje jen přibližný směr, takže hráč neustále váhá, jestli má vykouknout, nebo zůstat pod stolem; vetřelec navíc reaguje na zvuk, na světlo a postupně se učí z hráčových triků, takže opakovaný úkryt přestává fungovat. Z nalezených součástek lze vyrábět dýmovnice, rušičky nebo světlice, které tvora dočasně odlákají, ale nikdy ho neodstraní. Ukládání probíhá u terminálů a chvíli trvá, což každou cestu k záchranné stanici mění v drobné drama. Na Xbox One hra vsadila na tmu, kouř a blikající obrazovky s kostrbatou grafikou sedmdesátkového sci-fi a vypadá díky tomu velmi věrohodně.

Zvuk je tu nejsilnější zbraní: praskání ventilace, vzdálené kroky a orchestrální motivy z filmu udržují napětí i ve chvílích, kdy se vůbec nic neděje. Dobové přijetí bylo rozdělené hlavně kvůli délce a náročnosti, mnozí ale hru rychle označili za jednu z nejlepších hororových adaptací vůbec. Její vliv je znát v mnoha pozdějších hrách s jediným nezničitelným pronásledovatelem. Dnes je Alien: Isolation považovaný za klasiku, ke které se hráči vracejí i po letech. Kdo má rád pomalý, tísnivý horor postavený na trpělivosti, najde tady jeden z vrcholů žánru; kdo naopak čeká akční řež proti přesile, bude zklamaný. Herní doba se pohybuje vysoko nad běžnou hororovou normou a hra si o ni skutečně říká.

Proč hrát: Kdo má rád pomalý, tísnivý horor postavený na trpělivosti, najde tu jeden z vrcholů žánru; kdo naopak čeká akční řež proti přesile, bude zklamaný.