Makaimura for WonderSwan

Makaimura for WonderSwan je kapesní návrat k automatové klasice, kterou západní hráči znají pod názvem Ghosts 'n Goblins. Rytíř Arthur se vydává hřbitovem a dál do démonických krajin zachránit unesenou princeznu, vyzbrojený jen kopím a nezlomným odhodláním. Pravidla zůstala krutě jednoduchá. První zásah srazí brnění a hrdina pokračuje v trenýrkách, druhý znamená okamžitou smrt a návrat na kontrolní bod. Nepřátelé se objevují v nekonečných vlnách, létající démoni ruší skoky nad propastmi a zbraně sebrané cestou nejsou vždycky vylepšením, protože pochodeň nebo štít se v konkrétní pasáži mohou hodit mnohem hůř než základní kopí.

Přenos na WonderSwan musel vyřešit hlavně to, že se z široké automatové obrazovky stal malý displej s nízkým rozlišením. Hra proto pracuje s kompaktnějším výhledem a hráč se často spoléhá spíš na naučené rozvržení než na to, co vidí před sebou. Právě memorování je ale u této série tradiční součástí zábavy. Obtížnost zůstala nekompromisní a i zkušený hráč počítá s desítkami pokusů, než překoná první dvě úrovně. Ovládání je naštěstí přesné a skok, který se v původní verzi nedal v letu korigovat, si zachovává svou charakteristickou strohost, takže každý odraz musí být promyšlený předem.

Z dobového pohledu šlo o rozumný tah. Bandai potřeboval na startu konzole známá jména a Makaimura patřilo k těm, které si japonští hráči okamžitě spojili s automatovou érou. Titul zůstal japonskou exkluzivitou a mimo Japonsko se o něm ví hlavně mezi sběrateli. Dnes působí jako poctivá připomínka doby, kdy hry nebraly ohledy a smrt byla součástí učení. Kdo má rád tvrdé plošinovky a nevadí mu opakování stejné pasáže, najde tu koncentrovanou verzi klasiky, která se díky krátkým úrovním překvapivě dobře snáší s hraním po malých dávkách. Zároveň jde o dobrou ukázku toho, jak Capcom své automatové klasiky recykloval napříč generacemi hardwaru a jak málo přitom musel měnit na jejich podstatě, aby fungovaly dál.

Proč hrát: Kdo má rád tvrdé plošinovky staré školy a nevadí mu opakování stejné pasáže, ocení, jak dobře se koncentrovaná verze Makaimury snáší s hraním po krátkých dávkách.