Assassin's Creed IV: Black Flag

Assassin's Creed IV: Black Flag je díl, v němž se série na chvíli přestala tvářit především jako hra o skryté vraždě a stala se hlavně hrou o mořích. Příběh sleduje velšského námořníka Edwarda Kenwaye, který se v Karibiku na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století dostane k pirátství a jen tak mimochodem také k odvěkému sporu asasínů a templářů. Hráč dostane vlastní loď Jackdaw, kterou postupně vylepšuje, a s ní volně brázdí mapu plnou ostrovů, pevností, vraků a obchodních konvojů. Přechod mezi plavbou, přepadem lodi a během po střechách přístavního města probíhá bez načítání, což byl tehdy velmi silný dojem.

Námořní souboje jsou jádrem hry: hráč míří boky dělovými salvami, uhýbá před palbou, doráží beranidlem a nakonec přeskakuje na palubu nepřítele, aby posádku porazil ručně. Poškozená kořist se dá zabrat a připojit k vlastní flotile, nebo z ní hráč vytěží materiál na vylepšení Jackdaw, takže každý střet má smysl. Vedle toho zůstává klasická nabídka série, tedy šplhání na vysoké body, plížení v davu, hledání pokladů a rozsáhlé vedlejší aktivity včetně lovu, potápění a pronásledování legendárních lodí. Množství obsahu je obrovské a hra ho podává uvolněně, bez tlaku na přímou linku.

Verze pro Wii U nabídla mapu, správu výbavy a rychlou navigaci na obrazovce ovladače, takže běžné rušivé přepínání nabídek zmizelo, a umožňovala hrát i zcela mimo televizi. Vizuálně hra těží z působivé vody, proměnlivého počasí a tropického světla, atmosféru ale nejvíc drží námořnické písně, které posádka zpívá při plavbě a které se sbírají jako sběratelské předměty. Dobově šlo o jeden z nejlépe přijatých dílů série a mnozí ho dodnes považují za vrchol značky. I po letech funguje výborně jako uvolněná pirátská hra, u níž člověk klidně zapomene na hlavní příběh.

Proč hrát: Jako uvolněná pirátská hra s výbornou atmosférou a chytrým využitím druhé obrazovky funguje výborně i po letech, klidně bez ohledu na hlavní příběh.