Tempo

Tempo je barevná plošinovka, ve které hlavní roli hraje hudba a hrdinou je vysoký hubený kobylkovitý tvor s vlastní kapelou. Hráč prochází úrovněmi postavenými kolem hudebních motivů — od notových osnov přes koncertní pódia po prostředí připomínající hudební nástroje zevnitř — skáče, útočí a sbírá předměty, které mění schopnosti postavy. Kromě klasického běhu a skoku hra pracuje s pohyblivými plošinami, odrazovými prvky a segmenty, kde je potřeba postupovat v rytmu. Doprovodná postava letí kolem hráče a podle situace pomáhá, což hraní dodává svěží dynamiku. Úrovně jsou navíc členité do výšky a odměňují prozkoumávání, takže se vyplatí zkoušet i cesty, které vedou proti hlavnímu směru postupu.

Vizuálně jde o jeden z nejvýraznějších titulů nástavby. Hra sází na velké, výrazně animované postavy, na sytou barevnou paletu a na vrstvená pozadí, u nichž je dobře vidět, že 32X měl na Mega Drive citelný náskok v počtu zobrazitelných barev. Animace hlavního hrdiny má vlastní humor — protahuje se, poskakuje, komicky se rozplácne — a k tomu patří hudební doprovod, který je pro hru zásadní; skladby nejsou jen kulisa, ale určují náladu i tempo jednotlivých úrovní. Atmosféra je odlehčená, hravá a mírně bláznivá, blízká japonským maskotovým plošinovkám té doby.

Dobově se Tempo dostal spíš k menšímu publiku, protože 32X neměl dlouhý život a hra vyšla v době, kdy zájem o nástavbu už opadal. Recenze oceňovaly nápad a vizuální stránku, výhrady mířily na obtížnost a místy nepřesné skákání. Do žánru přinesl jeden z prvních pokusů postavit plošinovku okolo hudebního tématu, tedy směr, který se později rozvinul jinde. Dnes je to půvabná kuriozita, kterou stojí za to vidět kvůli stylu a maskotovi, jakého jinde nenajdete. Mezi sběrateli navíc patří k titulům, které dělají z jinak krátké knihovny 32X zajímavější sbírku, než by se podle počtu vydaných her zdálo.

Proč hrát: Kvůli osobitému stylu a maskotovi, jakého jinde nenajdete, jde o půvabnou kuriozitu, která dělá z jinak krátké knihovny 32X zajímavější sbírku.