Stellar Assault

32X potřeboval ukázat, co jeho přídavný hardware dokáže navíc oproti obyčejné Mega Drive, a jedním z titulů, které měly tuto roli sehrát, byla Stellar Assault – vesmírná střílečka vyvinutá exkluzivně pro tento nástavec. Hráč usedá do kokpitu stíhačky a prolétává lineárními vesmírnými koridory, kde na něj útočí vlny nepřátelských lodí, miny i obří bossové na konci jednotlivých úrovní.

Hratelnost stojí na principu "kolejnicové" střílečky – loď se pohybuje po ose obrazovky, hráč míří a uhýbá, zatímco scenérie kolem něj ubíhá díky škálovacím a rotačním efektům, na které byl 32X hrdý a které měly ukázat, že jde o něco víc než jen vylepšenou Mega Drive. Mezi jednotlivými misemi se občas objevují rozcestí, takže hra nabízí i drobnou volnost ve volbě trasy a pořadí soubojů, což tehdy nebylo u podobných titulů úplně samozřejmé. Obtížnost stoupá poměrně rychle a bez pořádného zapamatování vzorců útoků a rozmístění nepřátel se hráč daleko nedostane.

Dnes je Stellar Assault spíše zapomenutou záležitostí, kterou znají hlavně sběratelé a fanoušci 32X, ale v době vydání šlo o jeden z mála titulů, který dokázal na první pohled ukázat, k čemu přídavná grafická jednotka vlastně je. Vizuální efekty ve své době působily efektně a dokazovaly, že 32X umí i pseudo-trojrozměrné scény, i když samotný pocit ze střelby zůstává o poznání strohejší než u konkurenčních vesmírných akcí na jiných platformách.

Proč hrát: Protože ukazuje technické ambice 32X na hře, která na jiné konzoli té generace prostě nemohla vzniknout.