Comix Zone

Představte si, že vás kreslíř vmáčkne přímo na stránku komiksu a vy se musíte probít ven, panel po panelu, zatímco vám tentýž autor tužkou dokresluje nepřátele do cesty. Přesně to je Comix Zone, jedna z vizuálně nejoriginálnějších her, jaké kdy na Mega Drive vyšly, a titul, který se od první chvíle snaží tvářit jako živý komiks, ne jako klasická herní obrazovka s odděleným herním prostorem a rozhraním.

Celá hra se odehrává uvnitř stránek komiksu – mezi jednotlivými panely hráč přeskakuje, akce běží v rámečcích jako na papíře a kreslíř postavu i nepřátele v reálném čase „maluje" přímo do děje, takže protivníci doslova vznikají tahem tužky před očima hráče. Tahle prezentace neměla v polovině devadesátých let obdoby a dodnes vyráží dech, i když hratelnost samotná je klasický beat 'em up – hráč mlátí, kope a využívá předmětů z okolí, aby se probojoval dál k dalšímu panelu, přičemž hlavní hrdina si mezitím povídá s vlastním kreslířem a komentuje absurdnost situace, do které ho autor dostal.

Comix Zone je ale krátká a vyloženě brutálně těžká, a podtrhuje to krutý detail, kdy si hráč ubližuje i tím, že ničí samotné panely kolem sebe při nešikovném pohybu. Každý souboj je tak malá zkouška nervů, kde se ztrácí zdraví i za drobné chyby, které by v jiné hře prošly bez trestu. Právě kombinace nemilosrdné obtížnosti a neuvěřitelně svébytného vizuálu z hry udělala kultovní záležitost – není to titul, který dohraje každý, ale je to zážitek, na který se nezapomíná. Sega tímto nápadem dokázala, že i v zaběhnutém žánru beat 'em up se dá přijít s něčím, co vypadá a hraje se jako nic jiného předtím ani potom, a Comix Zone tak zůstává příkladem dávaným ke srovnání pokaždé, když se řeč stočí na neobvyklou prezentaci ve hrách, i mnoho let po jejím vydání.

Proč hrát: Jestli máte rádi nemilosrdnou výzvu a vizuálně naprosto svébytný beat 'em up, kde souboj probíhá přímo na stránkách komiksu, je Comix Zone nezapomenutelný zážitek – i s vědomím, že je krátký a brutálně těžký.