Virtua Tennis
Virtua Tennis patřila mezi nejuznávanější arkádové tenisové série své generace a Sega ji přenesla i na mobilní telefony jako přístupnou variantu pro hráče bez konzole. Hra si zachovala základní princip předlohy – rychlé a čitelné tenisové souboje s důrazem na timing úderů a pohyb po kurtu, přizpůsobené ovládání na numerické klávesnici. Hráč mohl volit mezi rychlým zápasem a turnajovým režimem, v němž postupoval přes soupeře různé obtížnosti směrem k finálovým duelům, přičemž se cestou zlepšovaly i statistiky jeho postavy.
Na mobilní poměry byla hra pozoruhodná tím, jak dobře dokázala převést pocit z rytmického odpalování míčku známý z arkádových automatů a konzolových dílů do zjednodušeného ovládání. Graficky šlo o jednoduše, ale čitelně ztvárněné postavy hráčů na kurtu, jejichž animace udržovaly základní pocit pohybu a náznak sportovního souboje. Zvuková stránka byla minimalistická, typická pro platformu, ale zvuk odpalovaného míčku a potlesk diváků dodávaly hře atmosféru odpovídající sledování skutečného turnajového utkání. Hráč navíc mohl sledovat pořadí na žebříčku a porovnávat svůj postup mezi jednotlivými turnaji, což dodávalo i krátkým herním seancím pocit dlouhodobého smysluplného postupu.
Značka Virtua Tennis měla u hráčů dobré jméno díky svým konzolovým a arkádovým předchůdcům, a mobilní verze tak těžila z důvěry, kterou si série u fanoušků sportovních her vybudovala už na herních automatech a domácích konzolích. Dnes je zajímavá jako příklad toho, jak se i technicky náročnější arkádové sporty daly zjednodušit pro malý displej a omezené ovládání, aniž by ztratily svůj základní zábavný jádro postavené na přesném načasování úderů, a zůstává tak příjemnou vzpomínkou na dobu, kdy podobné tituly dokázaly zabavit na krátkou chvíli i na velmi omezeném zařízení.
Proč hrát: Pro fanoušky arkádových sportů, kteří ocení, že si hra zachovala zábavné jádro postavené na přesném načasování úderů i přes zjednodušení pro malý displej.
Hra 55 z 69 pro Java a Symbian (telefony před smartphony)