Steel Diver

Steel Diver patřil mezi launchové tituly Nintendo 3DS a nabídl neobvyklý koncept – ovládání ponorky z bočního pohledu, kde hráč musí zvládat hloubku, náklon i míření torpédy najednou. Hra rozděluje obsah do tří ponorek s odlišnými vlastnostmi rychlosti, výzbroje a manévrovatelnosti, přičemž kampaň provádí hráče sérií misí zaměřených na potápění nepřátelských lodí, ničení pobřežních cílů a průjezd úzkými podmořskými tunely plnými min a hlídek. Mezi misemi si hráč postupně odemyká přístup k výkonnějším ponorkám, které nabízejí odlišné vyvážení mezi rychlostí, pancéřováním a palebnou silou, takže volba stroje ovlivňuje i přístup k jednotlivým misím.

Ovládání je záměrně pomalé a těžkopádné, což má simulovat setrvačnost skutečné ponorky, a hra tak klade důraz spíše na trpělivost a přesné plánování než na reflexy – náhlý manévr nebo unáhlená střela z torpédometu se snadno vymstí. Využívá také stereoskopický 3D displej 3DS k zvýraznění hloubky vodního prostředí, což byl v době vydání jeden z ukázkových příkladů toho, jak lze 3D efekt smysluplně využít v herním designu. Vizuálně jde o střídmou, technicky nenáročnou hru, doplněnou tichou, atmosférickou hudbou podtrhující klaustrofobní pocit z plavby pod hladinou.

Jako launchový titul byl Steel Diver spíše ukázkou konzole než rozsáhlým dobrodružstvím – kampaň je krátká a hra sama sebe nebere příliš vážně, s nadsázkou připomínající staré válečné filmy o ponorkách. Přesto se stal jedním z titulů, které si hráči pamatují právě pro nezvyklé spojení pomalé, promyšlené akce s technologickou ukázkou 3D displeje, jaké v tehdejší launchové nabídce 3DS příliš často nevídali. Dnes působí spíše jako kuriózní vedlejší produkt své doby, ale coby střídmý, atmosférický kousek si zachovává svébytné kouzlo, které ocení hráči hledající změnu tempa oproti rychlejším akčním titulům.

Proč hrát: Kdo hledá změnu tempa oproti rychlejším akčním hrám, ocení střídmou, atmosférickou ponorkovou akci Steel Diver, i když jde spíš o krátkou technologickou ukázku 3D displeje.