Infinity Blade

Infinity Blade odstartoval v roce 2010 na iOS a stal se jednou z her, které ukázaly, že mobilní telefony dokážou vypadat jako plnohodnotné konzole – běžel na Unreal Engine 3 a jeho grafika tehdy patřila k nejlepšímu, co šlo na dotykovém zařízení vidět. Hra vznikla z technologické ukázky Epic Games nazvané Project Sword, kterou studio v roce 2010 předvedlo na Unreal Engine 3 běžícím na tehdy novém iPhonu 4, a teprve poté se z ní stal plnohodnotný titul pod názvem Infinity Blade. Vývojáři z Chair Entertainment a Epic Games postavili hratelnost na jednoduchém principu: hráč postupuje hradem plným strážců, soubojuje jednoho nepřítele za druhým pomocí gest – tahy prstem po obrazovce znamenaly seky, poklepání blok a včasný úhyb odražení útoku – a mezi souboji sbírá a vylepšuje zbroj a zbraně. Po porážce hráč umírá, ale jeho dědic pokračuje dál se získanou výbavou, což dávalo hře nezvyklý cyklický rytmus.

Infinity Blade II (2011) rozšířil svět o nové prostředí, nepřátele a hlubší systém craftění výbavy, zatímco Infinity Blade III (2013) uzavřel příběhovou linku a přidal družinu doprovodných postav. Vedle hlavní trilogie vznikl také spin-off Infinity Blade: Dungeons (2013), který žánr posunul směrem k dungeon crawleru, ale komerčně neuspěl a byl brzy stažen z prodeje. Série se stala vlajkovou lodí mobilního herního trhu své doby a inspirovala řadu dalších titulů stavějících na jednoduchém gestovém ovládání a smyčce sbírání kořisti. Přesto zůstala vázaná na svou dobu – s koncem podpory starších zařízení a uzavřením studia Chair Entertainment série v polovině 10. let zmizela z obchodů a dodnes je spojována hlavně s érou raného iPhonu jako důkaz, že i telefon může táhnout hru s konzolovými ambicemi.