Dragon's Dogma

Dragon's Dogma je zvláštní, tvrdohlavá hra, ve které drak vyrve hlavnímu hrdinovi srdce a ten se coby takzvaný Arisen vydává napříč zemí Gransys, aby ho dostal zpátky. Základ tvoří otevřený svět a akční souboje, jejichž nejpozoruhodnějším prvkem je možnost šplhat po obrech, gryfech a dalších velkých netvorech, držet se jich, když se snaží setřást, a bodat do slabých míst. Boj s jedním kyklopem tak vypadá pokaždé jinak podle toho, na jakém terénu proběhne a jestli se hráči podaří srazit ho k zemi. Povolání se dají v průběhu hry libovolně měnit a hybridní třídy kombinují luk s magií nebo štít s kouzly.

Srdcem hry je systém pěšáků. Hráč si vytvoří vlastního společníka, který ho provází celou kampaní a učí se z toho, co spolu zažili, a další dva si půjčuje od jiných hráčů. Pěšáci pak sami radí, kde je slabina nepřítele nebo kudy vede cesta, protože to viděli u někoho jiného, a při návratu ke svému majiteli přinášejí získané znalosti i dárky. Svět je záměrně nepohodlný: rychlé cestování je zpočátku téměř nedostupné, noc je opravdu tmavá a bez lucerny nebezpečná a cesta přes mapu se počítá mezi hlavní zážitky, ne mezi zdržení. Na Xboxu 360 si hra občas sáhla na strop výkonu při velkých bitvách, ale dojem z rozlehlé krajiny a působivé práce se světlem to nezkazilo.

Přijetí bylo vřelé zejména kvůli soubojům, výhrady mířily na roztahaný obsah a příběh vyprávěný spíše útržkovitě. Rozšířená verze s podtitulem Dark Arisen později přidala náročný podzemní ostrov a stala se doporučovaným způsobem, jak hru hrát. Vliv je znát v pozdějších akčních RPG, která přebrala myšlenku šplhání po obřích nepřátelích i sdíleného doprovodu. Dnes je Dragon's Dogma titul s vlastním rukopisem, který nedělá nic tak, jak by se čekalo, a právě proto si drží věrné publikum. Kdo přijme jeho pravidla, dostane jedny z nejlepších soubojů své generace.

Proč hrát: Kdo přijme neotřelá pravidla hry s vlastním rukopisem, dostane jedny z nejlepších soubojů své generace, obzvlášť v rozšířené verzi Dark Arisen.