The Amazing Spider-Man 2

The Amazing Spider-Man 2 navazuje na svého předchůdce a opět ji vytvořilo studio Beenox jako doprovodnou hru ke stejnojmennému filmu. Podobně jako v prvním díle nejde o přímý převod filmové zápletky, ale o vlastní příběh zasazený do otevřeného New Yorku, který čerpá z filmové i komiksové mytologie Spider-Mana a přidává vlastní galerii záporáků, s nimiž se hlavní filmová linka vůbec nesetká.

Základ hratelnosti zůstává stejný – volné pavučinové houpání mezi mrakodrapy jako hlavní způsob pohybu, doplněné akrobatickými souboji a využitím pavoučích schopností proti pouličním gangům i vylepšeným superzáporákům. Druhý díl se pokusil systém houpání ještě zpřesnit a zrychlit, přidal nové soubojové kombinace i schopnosti a rozšířil nabídku vedlejších aktivit, sbírání předmětů a drobných vedlejších misí od newyorské policie po celém městě. Objevily se také nové herní režimy a možnost přepínat mezi různými outfity Spider-Mana čerpajícími z komiksové historie postavy, což byl prvek, který hra sdílela s dobovým trendem monetizace prostřednictvím mikrotransakcí, tehdy ještě relativně novým jevem u velkých licenčních titulů odvozených od filmu.

Kritický ohlas byl spíše chladnější než u předchozího dílu – recenzenti kvitovali dál vylepšený pocit z pohybu městem, vytýkali ale technické nedostatky, repetitivní strukturu misí a znatelnou přítomnost mikrotransakcí v jinak plnocenné hře. Komerčně ani kriticky se titul nestal zásadním milníkem série a v podstatě uzavřel linii otevřených akčních Spider-Man her od studia Beenox, než se vývoje dalších titulů s touto postavou ujala jiná studia s odlišným přístupem k žánru. Pro fanoušky éry raných filmů s Andrewem Garfieldem zůstává hra hlavně nostalgickou vzpomínkou na dobu, kdy se licenční hry vydávaly současně s premiérou filmu.

Proč hrát: Pro zarytého fanouška Spider-Mana a kolekcionáře filmových her; pohyb městem je fajn, ale mise se opakují a technika nemá daleko k průměru.