Sonic Lost World

Sonic Lost World byl jedním z výsledků dohody, díky které vyšlo několik dílů série Sonic výhradně na platformách Nintenda, a je to zároveň nejexperimentálnější trojrozměrný Sonic své doby. Hra opouští široké dálnice předchozích dílů a staví úrovně na válcových a kulových tělesech, po jejichž povrchu Sonic obíhá dokola, přeskakuje mezi nimi a šplhá po stěnách. Vizuálně to připomíná stavebnici plovoucích kusů krajiny, z nichž každý má vlastní pravidla, a hra se s oblibou v půli úrovně přepíná mezi pohledem z boku a pohledem zezadu.

Zásadní změnou bylo ovládání rychlosti. Sonic nově běží pomaleji a sprint se drží na spoušti, takže hráč musí sám rozhodovat, kdy zrychlit, a kdy naopak zpomalit kvůli přesnému skákání. K tomu přibyla sada pohybů zvaná Parkour, umožňující běh po zdech a přelézání překážek. Hlavními protivníky je šestice postav zvaná Deadly Six a nechybí ani schopnosti získané od Wisps, drobných mimozemšťanů, kteří Sonica dočasně promění a otevírají alternativní cesty úrovněmi. Verze pro Wii U nabízela mapu a ovládání některých schopností na obrazovce ovladače a také kooperativní režim pro druhého hráče.

Hudebně jde o jeden z nejsilnějších soundtracků série, s orchestrálními a bigbandovými aranžemi, které se hodně liší od rockového zvuku předchozích dílů. Dobové přijetí bylo rozpačité, kritice čelilo hlavně nedůsledné ovládání, nevyzpytatelná fyzika a nerovnoměrná obtížnost, část hráčů ale ocenila odvahu zkusit něco úplně jiného. Dnes je Sonic Lost World zajímavý právě jako slepá ulička, kterou série později opustila, a jako hra s neobyčejně nápaditým designem prostředí. Kdo si zvykne na jiné tempo a přestane od Sonica čekat nepřetržitou rychlost, najde tu spoustu chytře postavených úrovní a nápadů, které se v žádném dalším díle už neobjevily. Právě proto si titul drží malou, ale hlasitou skupinu obhájců.

Proč hrát: Pro hráče ochotné odložit očekávání nepřetržité rychlosti a přijmout pomalejší tempo je odmění nápaditý level design a jeden z nejsilnějších soundtracků série.