Galactic Pinball

Galactic Pinball byl jedním ze startovních titulů Virtual Boye a zpětně se ukázal jako jeden z nejrozumnějších nápadů, jaké pro tuto konzoli někdo měl. Pinball je totiž žánr, kde se kamera nikam nehne, hráč sleduje jediný obdélník plochy a potřebuje přesně odhadovat, kam kulička spadne. Přesně to stereoskopický displej umí podpořit: stůl má citelnou hloubku, rampy se zvedají nad úroveň hracího pole a kulička po nich viditelně stoupá a klesá. Žádný efekt navíc, jen jasnější prostorová informace, díky které se hraje lépe než na plochém displeji.

Hra nabízí čtveřici stolů se společnou vesmírnou tematikou, od orbitální kolonie po setkání s mimozemskou lodí, a každý z nich má vlastní sadu cílů, bonusových režimů a schovaných multiballů. Konstrukce stolů je klasická, tedy dva flippery dole, rampy po stranách a hlavní cíl někde v horní části, ale rozložení je dost odlišné na to, aby měl každý stůl jinou strategii. Fyzika kuličky je na dobu vzniku překvapivě slušná, odrazy působí konzistentně a odhad úhlu se dá naučit. Zvlášť povedená je čitelnost: čtyři odstíny červené by u pinballu mohly být problém, ale práce s kontrastem drží kuličku dobře viditelnou i v hustých pasážích. Hudba je energická, opakuje se a přesně to je u pinballu správně, protože se stává rytmickým pozadím.

Dobově šlo o solidně přijatý titul, který se ale utopil spolu s celou platformou, a Galactic Pinball tak dnes zná hlavně komunita kolem retro hardwaru. Škoda, protože právě tyhle hry stárnou nejméně. Pravidla jsou srozumitelná okamžitě, jedna hra trvá pár minut a chuť zkusit to ještě jednou funguje úplně stejně jako před třemi dekádami. Pokud si chcete vyzkoušet, co Virtual Boy uměl, aniž byste u toho museli řešit složité ovládání, je Galactic Pinball nejsnadnější vstupní branou.

Proč hrát: Kvůli okamžitě srozumitelným pravidlům a hrám na pár minut, které lákají zkusit to ještě jednou stejně jako před třemi dekádami, je to nejsnadnější vstupní brána do knihovny Virtual Boye.