Ghostwire: Tokyo

Ghostwire: Tokyo začíná ve chvíli, kdy z ulic Šibuji zmizí prakticky všichni lidé a zůstanou po nich jen hromádky šatstva. Hráč se ujímá mladíka Akita, jehož tělo sdílí duch nesmlouvavého detektiva zvaného KK, a společně se pouštějí do zamlženého města plného návštěvníků z jiného světa — bezhlavých školaček, mužů s deštníky nebo obřích nůžkařek. Tango Gameworks tu opustilo čistý horor a vytvořilo akční adventuru z pohledu první osoby, která staví spíš na okultní atmosféře a japonském folklóru než na leknutí.

Místo zbraní používáte éterické tkaní, tedy gesta rukou vysílající proudy větru, ohně a vody. Souboj vypadá jako kouzelnická střílečka: oslabíte nepřítele, odhalíte jeho jádro a strhnete ho jediným pohybem. Doplňují to posvátné luky, papírové talismany na omráčení či zneviditelnění a očišťování torií, které odkrývá další části mapy. Šibuja je věrně postavená a plná drobných úkolů, sbírání duší do papírových katanů, krmení psů, kteří vás vedou k pokladům, a nákupů v samoobsluhách provozovaných kočkami nekomata. Na PlayStation 5 hra vyniká neonovým nasvícením, odrazy v mokrém asfaltu a plynulým přechodem mezi režimy zobrazení; prostorový zvuk zase mistrně pracuje se šeptáním za zády.

Hudba míchá tradiční japonské nástroje s elektronikou a spolu s bezlidským městem vytváří pocit osamělé pouti. Přijetí bylo vlažnější, než by výprava zasloužila — chválena byla atmosféra, prostředí a nápaditý bestiář, výtky mířily na opakující se vedlejší náplň. Bezplatná aktualizace Spider's Thread později přidala nové nepřátele, oblasti i samostatný roguelike režim. Dnes je Ghostwire: Tokyo doporučitelný hlavně těm, kdo chtějí prozkoumat prázdnou Šibuju a nechat se vést folklórem. Sluší jí navíc to, že se nebere úplně vážně — mezi napjatými scénami se najde místo pro humor i pro tiché okamžiky na střechách nad prázdným městem.

Proč hrát: Pro hráče, kteří chtějí prozkoumat vylidněné Tokio prostoupené japonským folklórem a nevadí jim opakující se vedlejší náplň výměnou za nezaměnitelnou atmosféru.