Vandal Hearts

Krev stříkající do nebe v pravidelných gejzírech – tak si hráči zapamatovali Vandal Hearts, jednu z prvních taktických RPG, které pomohly tomuto žánru prorazit na západní PlayStation. Konami zde v roce 1996 nabídlo přístupnou, ale chytrou bránu do světa tahových bitev na izometrické mřížce.

Mechanicky stojí hra na pevných základech žánru: postavy se pohybují po šachovnici terénu, využívají výšku a dostřel, a každá třída má své silné a slabé stránky. Systém kámen-nůžky-papír mezi jednotkami – kde šermíři, lučištníci a mágové na sebe navzájem působí – dělá z každé bitvy uvažovací úlohu. Postavy se postupně vyvíjejí do silnějších povolání, což odměňuje pečlivé budování party.

Na svou dobu hra vynikala plně 3D vykreslenými bojišti, která se dala otáčet a prozkoumávat – v polovině 90. let na konzoli vzácnost. Příběh o intrikách, korupci a boji proti tyranii sice nepřekvapil originalitou, ale držel pohromadě a dával bitvám smysl. A pak tu byla ta nezapomenutelná, lehce přehnaná animace smrti, kdy z padlých vystřelovaly fontány krve – detail, který se stal poznávacím znamením celé hry.

Ve své době šlo o jeden z mála zástupců taktického RPG dostupných západnímu publiku, a tak posloužil mnoha hráčům jako odrazový můstek do žánru, který později proslavily větší tituly. Hra se dočkala pokračování a stala se solidním pilířem Konami knihovny éry první PlayStation.

Díky přístupné obtížnosti a srozumitelným pravidlům je dodnes výborným startovním bodem pro každého, kdo chce ochutnat kouzlo tahové taktiky bez zbytečné složitosti.

Proč hrát: Přístupné a chytré taktické RPG s plně 3D bojišti, ideální vstupní brána do žánru – a nezapomenutelnými gejzíry krve.