Snafu

Existují hry, které nepotřebují příběh ani složitou grafiku, aby vás přikovaly k ovladači, a Snafu je toho dokonalým příkladem. Tahle ostrá souboje plná napětí stojí na jednom jediném, brutálně jednoduchém pravidle: nechte protivníka narazit dřív, než narazíte vy. Je to digitální verze hada, který za sebou nechává nepřekonatelnou stopu, a vy proti sobě stavíte rychlost a předvídavost.

Každý hráč ovládá rostoucí čáru, jež se nepřetržitě pohybuje a za sebou zanechává pevnou zeď. Cílem je obklíčit soupeře nebo ho donutit, aby narazil do stěny, do okraje hrací plochy nebo do vaší stopy. S každým okamžikem se prostor zmenšuje, manévrování je čím dál těžší a souboj přechází do hektické fáze, kde rozhoduje jediný špatný pohyb. Snafu nabízelo hru proti počítači i parádní souboje pro více hráčů, což z něj dělalo skvělou volbu pro party.

Snafu vyšlo pro Mattel Intellivision a vyrobila ho samotná divize Mattel Electronics. Patří mezi tituly, které dokonale ilustrují herní design počátku osmdesátých let, kdy se z minimalistického nápadu daly vykřesat hodiny zábavy. Koncept rostoucí stopy, který znáte i z pozdějších her typu Tron Light Cycles, tu dostal čistou, dotaženou podobu.

Kulturně je Snafu zajímavé tím, jak ukazuje sílu jednoduchého soutěživého principu. Žádné vyprávění, žádné okázalosti, jen čisté reflexy a chladná kalkulace. Právě tahle přímočarost dělá ze hry titul, který je okamžitě pochopitelný a přitom dostatečně hluboký, aby udržel pozornost i dnes. Souboje dvou lidí u jedné obrazovky patřily k tomu nejlepšímu, co konzole nabízela.

Pro retro nadšence představuje Snafu příjemnou připomínku doby, kdy se hodnota hry neměřila objemem obsahu, ale tím, jak dobře funguje její jádro. Je to malý důkaz, že nadčasový herní princip nestárne a baví i po desítkách let.

Proč hrát: Pro okamžitě uchopitelnou, návykovou soutěživou akci, která je nejlepší ve dvou hráčích a připomene kořeny žánru bitev na rostoucí stopu.