Gloom

Když v polovině devadesátých let zaplavila počítače vlna stříleček z pohledu první osoby inspirovaných fenoménem Dooma, nemohla zůstat stranou ani komunita kolem Amigy. Gloom byl právě tou odpovědí: rychlá, krvavá a na poměry platformy překvapivě plynulá FPS, která ukázala, že i Amiga zvládne chodbové masakry s teturovanými stěnami a hordami nepřátel.

Herně jde o přímočarou akci v duchu žánru své doby — procházíte bludišti chodeb, sbíráte zbraně a munici a likvidujete vše, co se hýbe. Důraz je kladen na tempo a na pocit z palby; Gloom se netváří jako rozvážná taktická hra, ale jako adrenalinová střelnice, kde jde o reflexy a přežití v sevřených prostorech. Pro hardware Amigy šlo o technicky náročný úkol a samotná existence svižného enginu byla pro mnoho uživatelů důkazem, že jejich stroj ještě nepatří do starého železa.

Vývojově Gloom spadá do období, kdy commodorovská platforma už čelila tvrdé konkurenci PC a konzolí a komunita vývojářů se snažila držet krok s nastupujícími trendy. Vznik domácí FPS na Amize byl proto vnímán jako malé vítězství — důkaz, že počítač má stále co nabídnout i ve žánru, který jako by byl šitý na míru výkonnějším PC s akcelerovanou grafikou.

Kulturní význam Gloomu tkví právě v této symbolické rovině. V době, kdy se mluvilo o soumraku Amigy, představoval titul vzdor a snahu komunity ukázat, že platforma dokáže udržet krok s žánrovými novinkami. Pro fanoušky se stal jedním z mála vážně míněných pokusů přinést na Amigu zážitek, jaký jinde definovaly hry typu Doom.

Amiga CD32 jakožto 32bitová konzole z dílny Commodore těžila z médium CD-ROM a z architektury odvozené od Amigy 1200. Tituly jako Gloom měly demonstrovat, že se na ni vyplatí vydávat i náročnější akční hry. Dnes jde o cenný kousek do sbírky každého, koho zajímá, jak vypadala alternativní evoluce stříleček mimo svět PC.

Proč hrát: Gloom je důkazem, že i Amiga uměla rychlou chodbovou střílečku — ideální pro fanoušky FPS, kteří chtějí vidět žánr z neobvyklého úhlu retro platformy.