U.N. Squadron

U.N. Squadron je vodorovná střílečka od Capcomu inspirovaná mangou Area 88 Kaoru Šintaniho. Hráč v ní usedá do kokpitu žoldnéřského pilota v cizí válce, kde se platí za každý sestřelený stroj. Automatová verze z roku 1989 je originál, ze kterého později vznikly domácí konverze, a běží na desce CPS-1, tedy na hardwaru, na němž Capcom tehdy stavěl své nejlepší arkády.

Právě to, že jde o hru z herny, určuje její charakter. Je navržená tak, aby hráče bavila po krátké sezení a zároveň ho dokázala vytrvale vyprázdnit kapsu od mincí. Obtížnost proto stoupá rychle, nepřátelské vlny jsou hustší a odpouštějí méně než v pozdějších domácích převodech, kde je k dispozici víc pokusů a delší čas na učení. Mezi misemi se peníze vydělané ničením nepřátel investují do výzbroje, takže dobrý střelec se odměňuje silnějšími zbraněmi a špatný se do dalšího úseku dostává slabší. Ten princip je pro střílečky nezvykle žoldnéřský a dává hře osobitý rytmus.

Po technické stránce je automat nejlepší možnou podobou hry. Grafika CPS-1 je ostrá, barevná a plynulá, sprity letadel i pozadí mají detail, který konzole té doby nedokázaly přenést beze ztrát. Zvuková stopa je bohatší a hlasitější, než dovolí domácí hardware, a celé prostředí se hraje s odezvou, která je pro arkádové střílečky zásadní. Kdo zná jen verzi pro SNES, dostane tady rychlejší, tvrdší a čistší zážitek bez kompromisů pro obývák, a také představu o tom, proč se hra v hernách těšila takové pozornosti.

Proč hrát: Pokud máte rádi klasické vodorovné střílečky a chcete vidět, jak U.N. Squadron vypadala v podobě, jakou autoři původně zamýšleli, zahrajte si arkádovou verzi. Hodí se hráčům, kteří vyhledávají výzvu a nevadí jim, že hra nic nedaruje, i těm, které zajímá, jak se v 80. letech spojovala manga s herní mechanikou nákupu výzbroje.