Podraz 4

Podraz 4 navazuje na úspěšnou sérii Fuxoftových textovek a vzniklo v roce 1986, krátce nato hru šířila i slovenská skupina Antok Software, což dokládá, jak rychle se Fukovy hry po Československu rozcházely na kazetách mezi počítačovými kluby a jednotlivými nadšenci daleko za hranicemi Fukova bydliště. Stejně jako u ostatních dílů jde o čistě textovou adventuru ovládanou jednoduchými příkazy, kde hráč postupuje sledem na sebe navazujících situací a hádanek a musí si pamatovat souvislosti mezi dříve nalezenými indiciemi.

Podraz 4 drží se stejnou recepturou jako předchozí díl – hlavní postavou je opět figurka z okraje společnosti, děj je protkaný ironií a černým humorem typickým pro Fukův rukopis a hra nevyžaduje žádné grafické ani zvukové vybavení nad rámec základního textového režimu ZX Spectra. Právě díky nenáročnosti na hardware se mohla snadno šířit i na tuzemských klonech typu Didaktik, které měly omezenější možnosti než originální britský stroj, a hrálo ji tak podstatně širší publikum, než jaké by dosáhla čistě grafická hra.

Popularita série v čase rostla i díky tomu, že jednotlivé díly na sebe volně navazovaly stylem i humorem, takže si hráči, kteří si oblíbili trojku, rádi sáhli i po čtyřce a čekali na další pokračování, podobně jako na knižní nebo filmovou sérii. Skutečnost, že hru přebíraly a dále šířily i jiné skupiny mimo samotného autora, ukazuje, jak silně byla v tehdejší komunitě ceněná – oficiální distribuce byla omezená, a tak si dobré hry lidé prostě kopírovali a předávali dál na kazetách z ruky do ruky, často i mezi republikami. Podraz 4 tak zůstává důležitým dílkem v mozaice Fukovy tvorby a v paměti generace, která na Spectru vyrůstala; dnešnímu hráči nabízí spíš vzpomínkový zážitek než výzvu srovnatelnou se soudobými zahraničními adventurami, ale jako doklad toho, jak vynalézavě se dala z jednoho skromného stroje postavit celá herní série, zůstává dodnes cenný.

Proč hrát: Kdo si oblíbil Podraz 3, ocení i pokračování se stejným humorem a stylem – Podraz 4 je dnes hlavně nostalgickou vzpomínkou na generaci, která vyrůstala na Spectru.