Fairlight

Fairlight vydalo v roce 1985 studio The Edge jako izometrickou akční adventuru, která hráče zavádí do hradu čaroděje Avana Cormaka, kde je třeba najít sedm dílů magického amuletu potřebného k záchraně království. Hra kombinuje průzkum desítek propojených místností s hádankami, sbíráním předmětů a souboji s nepřátelskými strážemi hradu, přičemž postava má omezenou výdrž a musí dávat pozor na nebezpečí kolem sebe, od pastí přes stráže až po nutnost hlídat si svícení pochodně, bez níž se v temných prostorách špatně orientuje a snadno narazí na nečekané nebezpečí.

Vizuálně hra působila na svou dobu velmi vyzrále, izometrická grafika s jemně kresleným prostředím a atmosférickými detaily z ní dělala jednu z esteticky nejpůsobivějších her na Spectru daného roku, s propracovanými interiéry, které se výrazně lišily místnost od místnosti a dodávaly hradu pocit skutečného, obývaného místa. Ovládání bylo plynulé a umožňovalo poměrně přesné skákání mezi plošinami i manipulaci s předměty, což bylo v této generaci izometrických her poměrně vzácné a hru to odlišovalo od těžkopádnějších konkurenčních titulů, kde nepřesné ovládání často vedlo ke zbytečným ztrátám života. Hudba a zvukové efekty doprovázely průzkum hradu decentně, ale funkčně, a nechyběla ani úvodní znělka.

Fairlight sklidila velmi příznivé ohlasy a je dodnes považovaná za jednu z esteticky i hratelnostně nejpovedenějších izometrických adventur na ZX Spectru, srovnávanou s tvorbou Ultimate Play the Game. Úspěch hry vedl k vydání pokračování Fairlight II, které rozšířilo svět i příběh o dalšího hratelného hrdinu. V dnešním pohledu zaujme především svým vizuálním stylem a plynulým ovládáním, které obstojí i vedle pozdějších a technicky vyspělejších titulů žánru, byť atmosféru dnes nejlépe ocení hráči obeznámení s dobovým kontextem izometrických adventur.

Proč hrát: Pro fanoušky izometrických adventur oceňujících plynulé ovládání a vizuální styl srovnatelný s tvorbou Ultimate Play the Game, ideálně se znalostí dobového kontextu žánru.