Metro 2033

Metro 2033 zavedla hráče do moskevského metra po jaderné apokalypse, kde přeživší lidstvo žije ve stanicích ohrožovaných mutanty i vzájemnými ideologickými konflikty mezi frakcemi bojujícími o kontrolu nad tunely. V roli mladíka Artyoma, vyslaného varovat spřátelenou stanici před hrozbou zvanou Černí, hráč prochází temnými tunely, kde je munice vzácná a slouží zároveň jako platidlo, což nutilo pečlivě vážit každý výstřel a upřednostňovat plíživý postup před otevřenou přestřelkou v temnotě osvětlené jen svítilnou. Povrch Moskvy zamořený radiací a nadpřirozenými bytostmi nabízel krátké, ale nesmírně atmosférické výpravy, při nichž bylo nutné hlídat si zásobu vzduchu v plynové masce a včas vyměnit filtr, než dojde ke ztrátě vědomí.

Na Xbox 360 hra technicky zaujala hutnou atmosférou budovanou přes světlo, stíny a zvuk - praskání plynové masky, vzdálené hlasy ve stanicích a tísnivá hudba vytvářely pocit permanentního ohrožení, který jen umocňovala nutnost šetřit municí i filtry do masky. Level design čerpal z lineárního, ale pečlivě vyprávěného stylu s minimem herních ukazatelů na obrazovce, kde se akční pasáže střídaly s tichými, téměř adventurními úseky plnými dialogů a budování světa podle knižní předlohy Dmitrije Gluchovského, ze které hra čerpala i řadu postav, frakcí a klíčových lokací moskevského metra.

Dobově byla hra ceněná především kritiky za atmosféru a technickou stránku, i když se obtížnější přístupnost a nižší tolerance vůči chybám projevila na komerčních výsledcích slabším počátečním prodejem. Dnes je Metro 2033 považována za jeden z nejatmosféričtějších postapokalyptických titulů generace a její vliv je patrný na celé následné sérii Metro, která si postupem let vybudovala věrnou a stále rostoucí fanouškovskou základnu.

Proč hrát: Kvůli atmosféře a technické stránce, byť s vyšší náročností a nižší tolerancí k chybám, patří mezi nejatmosféričtější postapokalyptické tituly své generace.