The Lion King

Lví řev se rozléhá savanou a vy si poprvé uvědomíte, jak nemilosrdná dokáže být dětsky vyhlížející hra. The Lion King na Super Nintendu vstoupil do dějin nejen jako pohledná adaptace slavného animovaného filmu, ale hlavně jako symbol takřka nelidské obtížnosti.

Hra je plošinovka, ve které procházíte výjevy z filmu a sami přitom dospíváte společně s hlavním hrdinou. V kůži malého lvíčete nejprve skáčete, válíte se po nepřátelích a vydáváte řev, kterým odháníte zvířata, později jako dospělý lev získáváte sílu, drápy a údernější útoky. Hra tak chytře propojuje proměnu postavy s vývojem herních schopností a snaží se kopírovat dramatický oblouk filmové předlohy úroveň po úrovni.

Vizuálně The Lion King těžil z nadstandardní animace a sytých barev, díky kterým hra na obrazovce vypadala jako oživený film. Pozadí, plynulý pohyb postav i hudební doprovod inspirovaný filmem dělaly z hraní audiovizuální zážitek, který v polovině devadesátých let působil mimořádně efektně a lákal hráče napříč věkovými skupinami.

Legendou se ale hra stala kvůli své pověstné obtížnosti. Hned druhá úroveň, ve které musíte přesně načasovat skoky po houpajících se opicích, se zapsala do paměti celé generace jako bod, na kterém ztroskotala spousta hráčů. Mezi fanoušky se traduje, že náročnost byla záměrně vyšponovaná, mimo jiné aby hra v půjčovnách nešla dohrát na jedno zapůjčení, což byl tehdy reálný komerční ohled vydavatelů.

Dnes je The Lion King připomínkou doby, kdy plošinovky nešetřily a kdy dohrát hru bylo skutečným odznakem cti. Pod hezkým povrchem se skrývá tvrdá zkouška trpělivosti a přesnosti, která prověří i ostřílené hráče. Pro nostalgiky i pro lovce výzev je to titul, který se nezapomíná, ať už kvůli kráse, nebo kvůli probdělým večerům u oné prokleté druhé úrovně.

Proč hrát: Nádherně animovaná plošinovka s pověstnou obtížností, která se stala legendou. Pusťte se do ní, pokud máte rádi nostalgii i výzvu, jež nedá nic zadarmo.